Pátek je dnem, kdy byl Ježíš ukřižovaný. Je to tedy den nejpřísnějšího půstu, smutku a ticha. Pro naše předky byl doslova nabitý magií. Měli jej spojený s řadou zákazů, pověr a pranostik.
Na Velký pátek věřící truchlí, byly proto zakázány všechny hlučné aktivity, v podstatě veškeré práce, mimo těch nejnutnějších činností. Vzhledem k tomu, že se musel dodržovat přísný půst, většinou se ani nevařilo a nepeklo se, lidé si vystačili s jedním jídlem a zbytky jidášů ze Zeleného čtvrtka. Nemělo se prát prádlo – kdo by na Velký pátek pral, máchal by prádlo v Kristově krvi. Také se nezametalo a nevynášelo smetí, pokud jste si nechtěli vynést z domu štěstí. Byl zákaz práce na zahraděa na poli, protože zemí se na Velký pátek nesmí hýbat – „kvílí“ a je pod ochranou. Problém byste si mohli způsobit i tím, kdybyste v tento den něco někomu dali nebo půjčili – takové věci totiž měly posednout zlé síly. Magie a kouzla Velkého pátku však nevěstily jen potíže. Mohly vám přičarovat zdraví nebo dokonce poklad!
Tento den byl spojován s velkou magickou mocí, což zřejmě souviselo s přírodními úkazy, které podle evangelií probíhaly během Ježíšova ukřižování. Vstávalo se už před východem slunce a lidé se pospíchali umýt v potoce – velkopáteční voda totiž měla mít léčivou moc. Když jste se s ní umyli, byli jste celí rok zdraví a svěží. Dokonce se v ten den koupal i dobytek, aby se mu po zbytek roku vyhýbaly nemoci. Zároveň se věřilo se, že na Velký pátek se otevírají hory a země vydává poklad. Našel se podle zářícího světýlka, kvetoucí kapradiny nebobyl schovaný v otvoru ve skále, ze kterého vycházela záře. Podle pověstí se prý na chvíli otevře i bájný Blaník, aby rytíři zkontrolovali, jak se českému lidu daří.
Den velkého ticha a smutku
Vzhledem k tomu, že je Velký pátek jedním z nejdůležitějších křesťanských svátků, podívejme se ještě, co se ten den odehrává v kostele. Ježíš podle evangelií zemřel na kříži ve tři hodiny odpoledne, proto tou dobou bývá speciální bohoslužba. Kostel je při té příležitosti vyzdoben jen velmi prostě, liturgickou barvou je červená. Nehrají varhany, nezní zvony. Jediné, co může dělat hluk je zvuk řehtaček, které místo zvonů oznamovaly poledne a ranní i večerní klekání. V některých kostelech se koná také pobožnost křížové cesty, která připomíná 14 nebo 15 událostí, tzv. zastavení, jež popisují utrpení Ježíše právě na Velký pátek.
K Velkému pátku se váže i několik pranostik. Některé jsou spojeny s deštěm – podle nich je propršený den pro budoucí úrodu dobrý, i když ne podle všech. Další se pak týkají zmiňovaného zákazu zemědělských a zahradnických prací. Tady je výčet těch nejznámějších:
Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.
Velký pátek deštivý – dělá rok žíznivý.
Kdo na Velký pátek orá, tomu se chleba nedostává.
Déšť na Velký pátek, rozmnožuje statek
Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej.
