Druhá šance pro unikátní manětínské varhany
Foto: Archiv
Co mají společné pražská Loreta a oprýskaný kostel svaté Barbory v Manětíně? Pro oba barokní svatostánky vytvořil varhany počátkem osmnáctého století geniální pražský varhanář Leopold Spiegel. Na rozdíl od těch pražských rozdávají ty manětínské posluchačům radost i po třech stech letech v původní podobě. Avšak nescházelo mnoho, a mohly být nenávratně zničeny…
Text: Libor Hruška
Za záchranu vděčí manželům Janě a Markovi Roštíkovým z Plzně a jejich spolku Svět podle Jakuba. Ten vznikl na podporu mladých hudebníků, impulsem k tomu byla bohužel rodinná tragédie – manželé přišli o syna Jakuba. Talentovaný trumpetista zahynul ve věku pouhých třiadvaceti let.
Skutečný zvuk barokního nástroje
Když se Jana s Markem v roce 2010 od varhaníka Jana Doležela dozvěděli o chátrajícím historickém skvostu v Manětíně, rozhodli se obě témata propojit. „Napadlo nás zapojit mladé talentované umělce do záchrany starých krásných varhan, dát dohromady minulost s budoucností,“ vzpomíná po letech Marek. I jeho samotného překvapilo, jak unikátní nástroj se na kůru hřbitovního kostela ukrýval. Zatímco jiné, stejně staré varhany, se v průběhu staletí postupně přizpůsobovaly hudebnímu vkusu doby, ty manětínské si zachovaly původní akustické vlastnosti z dob mistra Spiegela. Skutečný zvuk barokního nástroje. Tři sta let staré manětínské varhany jsou unikátním nástrojem. Zatímco jiné barokní varhany se v průběhu staletí postupně přizpůsobovaly hudebnímu vkusu doby, ty manětínské si zachovaly stejné akustické vlastnosti, jaké měly v době svého vzniku.
Zaposlouchejte se!
Poslechněte si, jaký hlas varhany měly, když se začínalo s jejich restaurování.
Galerie: Galerie: Druhá šance pro varhany v Manětíně
Marianne Talk s Tomasem Sean Pšeničkou
Nejčtenější články
Doporučujeme
Recept na oběd, který ocení děti i dospělí: Po rajské s masovými kuličkami se jen zapráší
Láskyplné prvomájové zvyky a pranostiky: polibek, stavění májek a vápnění cestiček
Hody, hody do Provody: Neděle po Velikonocích je známá jako Bílá nebo Provodní a dojídají se zbytky ze svátků
Příběh o lnu: Všestranná modře kvetoucí rostlina, která dřív zdobila zahradu téměř u každé chalupy
Boží hod velikonoční: Největší křesťanský svátek, konec půstu, den radosti a dobrého jídla
Bílá sobota: Pečení beránka, barvení vajíček, pletení pomlázky i vyhánění hmyzu
Masopust v Herálci pod Žákovou horou: Tradice, která tu pořád žije
Tři králové zblízka: Proč se na dveře píše KMB a co má tato tradice společného s venkovem
Zimní slunovrat přináší nejdelší noc a návrat světla. Co znamenal pro naše předky
Mikuláš v českých vesnicích žije dál a jeho původ je zajímavější, než si myslíme
Mohlo by se vám líbit
Zapomeňte na hlínu i mušky. Tyto pokojovky porostou spokojeně jen ve vodě
