Přejít k hlavnímu obsahu
Marianne Bydlení Objednat >
Marianne Venkov & styl Objednat >
Zahrada

Chalupa s velkorysou zahradou v náruči krajiny, kde plotu není třeba

Info ikona
Chalupa v Orlických horách

Každá zahrada vyžaduje jiný přístup. Radu, co si počít s velkým prostorem, který se volně prolíná do nekonečných luk či horských strání, je někdy lepší hledat u architekta.

Eva Všetíčková | 3. 07. 2022

Vesničky v Orlických horách mají odlišnou podobu než ty v rovinách. Připomínají korálky, které někdo poztrácel mezi skromnými políčky, ve stráních s loukami, v sezoně bezstarostně hýřícími květy kopretin a jinou zdejší květenou. Uprostřed vší té krásy se nacházejí půvabné samoty či polosamoty – chalupy buď v původním, převážně roubeném stylu nebo ty nové, jim podobné, většinou už patřící chalupářům. Ve zdejší zvlněné krajině se totiž klid, odpočinek, ale také nekonečná inspirace hledají kromobyčejně dobře.

Oáza v srdci přírody

Rodinný dům s velkým pozemkem volně se prolínajícím do okolní krajiny si nedaleko Rychnova nad Kněžnou pořídila taky rodina pana LIbora. Poté, co dokončili jeho rekonstrukci, chtěli, aby také její okolí vypadalo co nejpřirozeněji. Zároveň si přáli, aby většinu času, který tu tráví neztráceli nekonečným sekáním trávy, ale mohli se věnovat kromě jiného i výletům a oblíbenému rodinnému koníčku – turistice. Oslovili tedy architekta Lefflera. "Místo mi připadalo naprosto dokonalé. Pohledy na okolní kopce, rozlehlé louky, prostě nádhera. Skoro jsem se nemohl hned soustředit na samotnou zahradu, kterou její majjitelé chtěli mít příjemnou, kvetoucí, voňavou, a hlavně venkovskou," vzpomíná na svou první zdejší návštěvu Ferdinand Leffler. Hozenou rukavici ale zvedl a spolu s kolegyní Markétou Šindlarovou z atelieru Flera se dali do práce. Na jejím konci vznikla na základě jejich návrhů venkovská zahrada přirozeně usazená v otevřené krajině. Nebylo vůbec třeba viditelných plotů, které by ji ohraničovaly.

Info ikona
Část pozemku dosázená zdejšími lučními rostlinami

Oslava přírodních materiálů

Dům je nyní obklopen záhonky trvalek a na dohled od něj je vytvořená rozlehlá květná louka. "Ta má samozřejmě svá specifika, kromě jiného hlavně to, že je nejkrásnější a plná květů zhruba jen do svatého Jana ( konec června). Tehdy je ji potřeba poprvé posekat a poté přibližně do září, kdy nastává čas záverečného posečení. Efektní fáze se tak střídají s těmi, během kterých byste si ji přímo před okna nedali," upozorňuje architekt a dodává, že takovoý typ louky může s klidným svědomím doporučit jen na opravdu rozlehlé pozemky. Dále se podle jeho návrhu do zvlněných křivek krajiny zakously suché zídky, vytvořené především z kamenů vytěžených z pozemku při rekonstrukci domu nebo úpravě terénu. Tvoří přitozenou hranici mezi udržovanou a přírodní zahradou nebo užitečně lemují posezení u ohniště. Nechybí tu ani mlatové cesty nebo ty, které vznikly pouhým vysekáním v louce. Všechny působí jako co nejpřirozenější spojnice mezi domem a místy, odkud jsou ty nejhezčí výhledy do okolní krajiny.

Info ikona
Ohniště v dohledu od domu

Na závětrném místě u kamenného ohniště, tráví rodina se svými přáteli od jara do pozdního podzimu ty nejdelší večery. Televize tu tak v konkurenci se zdejší přírodou jednoznačně prohrává.

Zdroj: Venkov a styl, atelier Flera