Venkovská předzahrádka: Co rostlo před chalupou našich prababiček

Sortiment rostlin používaný v předzahrádkách vždy vycházel z místních podmínek. Naši předci okrasné květiny obvykle nevysévali, a přesto se díky samovýsevu na zahradě objevovaly rok co rok. Časté byly druhy přirozeně rostoucí v okolní krajině, na lukách, v lesích - plícník, sasanka, kostival, kosatec, máta, šalvěj nebo bledule. Mezi samovýsevné letničky pak paří zářivě kvetoucí měsíček, letní fialy, chrpy, černucha, vonná rezeda, popínavý hrachor a laskavec. Ty doplňovaly rostliny se symbolickým významem – lilie, rozmarýn nebo ty s léčivými účinky a dále rostliny vonné. Nikdy nechyběly růže - pěstovaly se však jen „plané“ druhy, které měly jednoduché květy a krásně voněly. Dnes lze použít například růži keltskou či stolistou. Výjimkou v předzahrádce nebyla ani zelenina. Naopak sem nepatří žádná exotika, keře s barevnými listy, ani ty pečlivě tvarované. Také živý plot vždy rostl divoce a samovolně, zastřihoval se maximálně v případě, kdy se rozrostl příliš. Předzahrádka byla vždy obehnána plaňkovým plůtkem. Ne však proti zlodějům či vandalům, ale to proto, aby na ni nemohla chodit drůbež.

Ve venkovské předzahrádce nesměly chybět popínavé růže.

Plánování výsadby

Dnes už si raději předzahrádku naplánujme, ale tak, že bude od té původní „lidové“ téměř k nerozeznání. Při plánovaní nesmíme zapomenout, že jde v podstatě o součást veřejného prostoru ulice. Jejím řešením ovlivňujeme celkový charakter ulice i obce, a tak by se měla líbit nejen nám, ale též dobře zapadnout do okolí. Pokud rádi komunikujete se sousedy a pozorujete cvrkot v obci, nezapomeňte si na ni instalovat pěknou dřevěnou lavičku. Naopak na zpevněné cestičky zapomeňte, mohou je nahradit kamenné šlapáky. Pojďme však už ke konkrétní výsadbě. Kostru záhonu v předzahrádce budou tvořit trvalky – pivoňky, levandule, třapatky, srdcovky. Důležité jsou i jarní cibuloviny, které nám přinesou barevnou vzpruhu hned po zimě. A ani na malé ploše nezapomeňte na vertikálu – když jdou rostliny trochu do výšky, opticky to zvětšuje plochu. Mezi vysoké druhy patří samozřejmě popínavé růže u branky či vstupu do domu nebo růžový keř uprostřed záhonu. Typickými vyššími venkovskými rostlinami jsou pak topolovky s krásně barevnými květy, a také náprstníky. Pokud vám u plotu či u domu zbývá místo, vysaďte si tam i krásně kvetoucí popínavý plamének. Při výběru rostlin volte nejlépe jednu dominantní barvu květů (např. růžovou) a doplňte ji bílou a modrou. Bude to působit klidněji než příliš pestrobarevný „cirkus“.

Vysoké květiny jako topolovky opticky zvětší prostor malé zahrádky.

Čas pustit se do práce

Do výsadby většiny rostlin v předzahrádce se můžete pustit už teď na jaře. Půda je po zimě plná vláhy a rostliny mají před sebou celou vegetační sezonu na to, aby pořádně zakořenily. Předpěstované trvalky v květináčích se dají sázet prakticky kdykoli, jakmile rozmrzne půda. Jen pozor na „rychlené“ rostliny ze supermarketů, které jsou zvyklé na teplo a přízemní mrazíky by je mohly spálit. Jaro je zároveň ideální pro výsadbu růží. Pokud koupíte prostokořenné (bez květináče, jen s kořeny), sázejte je ještě, než začnou rašit. V březnu a dubnu už můžete přímo do záhonu vysévat i některé letničky (máky, měsíčky nebo aksamitníky), které svými barevnými květy udělají v létě obrovskou parádu. Choulostivější kousky (např. jiřiny) však dávejte ven až „po zmrzlých“, tedy po 15. květnu. U nich by vám jen jeden noční mrazík mohl jarní snažení zhatit. A jak už jsme si řekli, na venkovskou předzahrádku patří též jarní cibuloviny, aby byla v plném květu po celou sezonu. S výsadbou jejich cibulek však počkejte na podzim, kdy je doplníte do záhonů. Ale můžete si na parapet vyrobit ze sazenic modřenců, menších druhů tulipánů a narcisů rozkvetlý jarní truhlík, který svými květy přinese pestrou barevnost do vaší venkovské předzahrádky už nyní.

Zdroj: atelierdohnalovi.cz, chatar-chalupar.cz, novinky.cz