Čtení je pro děti atraktivní
Mohlo by se zdát, že v našem dětství byl každý, kdo četl knížky a nestyděl se za to, považován za šprta. Pravdou ale je, že když jsem byla v páté třídě, všechny jsme byly zamilované do spolužáka Honzy, kterého téměř nebylo možné vidět bez knížky v ruce. Svůj oblíbený titul Boříkovy lapálie odkládal jen ve chvílích, kdy na tělocviku exceloval ve všech možných sportech, hrál při hudební výchově na violoncello nebo se účastnil vědomostních soutěží. Na hodinách čtení, kdy jsme my ostatní kolektivně trpěli při poslechu knihy Dva roky prázdnin, Honza si četl pátý díl Harryho Pottera a při hodině nedával pozor. Ne proto, že by ho slavná kniha Julese Verna nezajímala, ale proto, že ji už stihl přečíst několikrát. Přesto, nebo právě proto, byl tím největším idolem celé třídy a já se ještě dnes usmívám při vzpomínce, jak si ke mně jednou sedl v autobuse na školním výletě. Z toho mi tedy vyplývá, že čtení je atraktivní, a to už v dětství.