Velikonoce 2024: Květná neděle, konec půstu a co nesmí chybět na svátečním stole

Začíná jaro, Velikonoce jsou za dveřmi

Po čtyřicetidenním půstu a odříkání už brzy přijde přesný opak, tedy období velké hojnosti. Letošní Velikonoce vychází už na přelom března a dubna, zatímco většinou připadají až zhruba na polovinu dubna. V tomto roce tak svátky jara oslavíme krátce po dni, kdy nastane jarní rovnodennost. Jaro začalo už tuto středu 20. března, velikonoční volno si užijeme od pátku 29. března, kdy zůstanou obchody otevřené, do 1. dubna, na který připadá Velikonoční pondělí a velké obchody musí mít ze zákona zavřeno. Děti budou mít velikonoční prázdniny už od čtvrtka 28. března.

Poslední postní neděle

Tento týden, 24. března, nás čeká také poslední postní neděle, které se říká Květná neděle. A má ještě i další půvabná označení: Palmová nebo Beránková. Podle křesťanských tradic připomíná den, kdy Ježíš Kristus přicestoval do Jeruzaléma. Lidé ho tam vítali palmovými ratolestmi, místo kterých se u nás jako symbol používají proutky vrby jívy s částečně rozvitými pupeny, známé jako kočičky. O Květné neděli se světí v kostele a následující rok se spálí na popel. Tím začíná Svatý týden, známý také jako Pašijový nebo neoficiálně barevný.

Mohlo by se vám líbit

Jaro je tu a s ním i příležitost uvázat si vlastní jarní věnec

Čtyřicetidenní půst už brzy skončí

Předvelikonoční půst trvá čtyřicet dnů. Začíná Popeleční středou a končí Bílou sobotou. V roce 2024 tak trvá od 14. února, shodou okolností dne Sv. Valentýna, do příští soboty 28. března. Tento tradiční půst neznamená, že musíme přežívat pouze o vodě. Jde hlavně o to vyhýbat se potravinám živočišného původu, tedy mléčným výrobkům, vejcím, masu a masným výrobkům. Lidé by měli zapomenout také na sladkosti, kávu, alkohol a cigarety. Nejpřísnější býval v minulosti půst o Popeleční středě. Křesťané, hlavně ti silně věřící, ten den nepili nic jiného než vodu a nejedli. Ženy podle lidových tradic nepraly prádlo, jelikož by stejně po celý další rok zůstalo špinavé.

Co můžeme jíst během velikonočního půstu

V období velikonočního čtyticetidenního půstu můžeme, stejně jako naši předkové, jíst kaše, polévky, placky, chléb, luštěniny, brambory, obiloviny, kořenovou zeleninu, kysané zelí. Doplnit je můžeme bylinkami, oříšky a zavařeninou. Aby nebylo jídlo úplně suché, je povoleno omastit ho olejem. Neděle se do půstu nepočítá, proto je o nedělích přípustné jíst i maso, ale pouze v podobě ryb. Typickými doporučenými pokrmy jsou zeleninové rizoto, těstovinové saláty, jahelník, ovesná či jáhlová kaše s ovocem, bramborová a luštěninové polévky, čočka na kyselo. Pít by se měla jen obyčejná voda, případně s kapkou citronu. Z novodobého pohledu jde vlastně o příjemný jídelníček, který po zimě podpoří správnou „očistu jater“ a odlehčí organismu.

Mohlo by se vám líbit

Nejdůležitější křesťanské svátky: Znáte všechny velikonoční symboly a tradice?

Po Svatém týdnu následuje hodování

Půst tedy vyvrcholí Velkým pátkem, který letos připadá na 29. března, skončí Bílou sobotou 30. března, dnem před Velikonoční nedělí. Každý den v tomto týdnu má svou barvu a v křesťanských i lidových tradicích se s ním pojí konkrétní zvyky. Začíná Modrým pondělím, kdy se nesmí pracovat, lidé by měli opravit rozbité věci a ty, které opravit nejdou, vyhodit. Šedivé úterý je třeba věnovat úklidu a vymetání pavučin. Zelený čtvrtek, o kterém je zvykem jíst zelený špenát, připomíná Kristovu poslední večeři s jeho učedníky. Název Bílé neděle je odvozený od barvy roucha v tento den nově pokřtěných křesťanů. Po Svatém týdnu nastane doba hojnosti a hodování.

Co nesmí chybět na velikonočním stole

V neděli, na Boží hod velikonoční je čas péct klasické buchty z kynutého těsta, tradičního beránka, ale také maso, které bylo po dobu půstu zapovězeno. Hostina by měla začínat vývarem z masa, jako hlavní chod by se mělo podávat upravené, většinou pečené, jehněčí, telecí nebo kůzlečí maso. Velikonoční pondělí je tradičně spojené s vajíčky, jakožto symbolem znovuzrození, nového života i Slunce, proto jsou nejen odměnou pro koledníky, ale také součástí mnoha pokrmů. Podávají se smažená, plněná, v pomazánkách, omáčkách i , dělá se z nich velikonoční nádivka s kopřivami nebo jinými jarními bylinkami. K velikonočním dobrotám patří také mazanec, jidáše potírané medem a smažené boží milosti obalené v cukru. Kromě beránka, ať už z kynutého nebo čím dál častěji piškotového těsta s cukrovou nebo čokoládovou polevou, se stejným způsobem připravují také velikonoční zajíčci nebo ptáčci. V některých rodinách pečou velikonoční věnec, buď navíc nebo místo mazance.