Proč vám v čekárně u lékaře stoupá tlak? Psychologové vysvětlují, kde se v nás bere strach z bílého pláště

Když se nad tím zamyslíme, k lékaři většinou nejdeme proto, že si chceme udělat super zábavný den. Jdeme tam, protože nás něco bolí, trápí nebo znepokojuje. Už samotná bolest nebo fyzický diskomfort zvyšují hladinu stresu v těle – a k tomu si přidejte obavu z toho, co se dozvíte.

Proč se bojíme lékařů

Pro řadu lidí se lékař stává podvědomě jakýmsi „poslem špatných zpráv“. Mozek si zkrátka zjednoduší rovnici: Lékař=diagnóza=problém. I když to tak vůbec být nemusí, ale už se to s vámi veze. Myšlenky se často zaseknou právě v tom bodě a nedojde až k důležitému finále – že návštěva lékaře taky často znamená úlevu, řešení a pomoc. Jak říká praktický lékař Ondřej Sobotka, někdo může mít strach z autority, další má špatnou zkušenost z minulosti nebo od někoho ze svého okolí. „Většina lidí má negativní asociace spojené se zubní péčí, i když dnes není důvod, aby pacient u zubaře trpěl bolestí. Ale ve společnosti ona aura kolem zubařů přetrvává,“ dodává.

Stres má vliv na tlak

A pak je tu ještě jeden faktor, strach z autorit. Lékař má znalosti, moc rozhodovat a často mluví jazykem, kterému nerozumíme. To samo o sobě může vyvolat pocit ztráty kontroly. Zajímavé je, že takzvaný white coat effect (syndrom bílého pláště) je dobře zdokumentovaný i ve výzkumech. Například studie publikovaná v časopise Hypertension opakovaně potvrzují, že krevní tlak naměřený v ordinaci bývá vyšší než doma – a to jen kvůli stresu z prostředí. A pozor, tenhle jev se nevyhýbá ani samotným lékařům.

Mohlo by se vám líbit

Lékařka radí, jak přelstít biologické stárnutí: Dlouhověkost není magie, ale věda

Když nejde jen o nervozitu

Strach z lékařů má dokonce svou oficiální diagnózu – iatrofobie. Nejde už jen o lehké napětí, ale intenzivní úzkost, která může vést k dlouhodobému vyhýbání se zdravotní péči. A to už je problém. Podle praktického lékaře Ondřeje Sobotky mají pacienti takový strach, že se neustále přeobjednávají, aby nemuseli jít. k doktorovi On sám se ve své ordinaci s takovým pacientem setkal jen jednou. „Ale to je možná dáno tím, že jako praktický lékař nemám ve svém repertoáru nepříjemné zákroky,“ říká.

Strach z rozhovoru a nedostatku empatie

Velmi často jde i o něco dalšího, co se samotnou návštěvou ordinace nesouvisí. Mnoho lidí se bojí rozhovoru. Pacienti často zmiňují nedostatek empatie, spěch a pocit, že jsou jen „další kartou ve složce“. Upřímně, omluva pro neomalenou komunikaci se hledá těžko. Zahraniční výzkumy, například studie z Harvard Medical School, potvrzují, že empatie lékaře má měřitelný vliv na spokojenost pacientů, jejich spolupráci při léčbě, a dokonce i na zdravotní výsledky.

Mohlo by se vám líbit

10 vět, kterými zaručeně naštvete svého lékaře

Expoziční terapie jako řešení

Co můžete jako vystrašený pacient udělat? Pomáhá si připravit otázky, nebát se říct, že něčemu nerozumíte a klidně si vyžádat víc času nebo vysvětlení. Není to drzost, je to vaše právo. Pokud už jste na tom se svým strachem hůře a jde o fobii, jednou z metod, která se používá, je expoziční terapie. Spočívá ve vystavení pacienta podnětu, který fobii vyvolává, a to buď přímo či nepřímo. Postupně se vystavujete tomu, čeho se bojíte, od nejslabší formy až po tu nejnáročnější.

V případě strachu z lékaře to může znamenat třeba jen projít kolem ordinace, později si sednout do čekárny, a nakonec absolvovat vyšetření. Mozek se učí, že hrozba není tak velká, jak si původně myslel. Výzkumy potvrzují, že expoziční terapie je velmi účinná, ale samozřejmě není univerzální. „Na některé pacienty a některé druhy fobií tahle poměrně radikální terapie nefunguje, rozhodně není všespásná,“ říká psycholožka a psychoterapeutka Magdalena Dostálová.

Zdroje: Autorský text, Sestraemmy.cz, Harvard Health, PubMed, Medicalnewstoday