Na rakovinu a mrtvici dnes umírají stále častěji i třicátníci. Odborníci vysvětlují možné příčiny

Ještě v devadesátkách platilo jednoduché pravidlo. Rakovina a mrtvice patří do šuplíku s nápisem „až někdy ve stáří“. Jenže dnes už se na to spoléhat nedá. Tyhle diagnózy se totiž čím dál častěji objevují i u lidí, kteří si právě zažádali o hypotéku. Počet případů rakoviny u lidí pod padesát let narostl mezi lety 1990 až 2019 o 80 procent, a to už je číslo, nad kterým se nedá jen tak mávnout rukou.

Trendy, které nejsou lichotivé

Nejde přitom jen o to, že mají lékaři lepší diagnostiku, ale odborníci upozorňují i na to, že přibývá nových onemocnění, zejména rakoviny tlustého střeva, prsu, slinivky nebo jater. Podobný trend bohužel sledují i neurologové v případě mozkové mrtvice. Analýzy dat z USA i Evropy potvrzují, že výskyt mozkových příhod u mladých dospělých neklesá tak jako u seniorů – naopak v některých věkových skupinách roste. Co je podle odborníků příčinou?

Stres, který si neuvědomujeme

Moderní stres nemusí vypadat jako akutní krize. Spíš je to takové tiché napětí, které nás provází celý den. Ráno kontrolujeme telefon, v práci řešíme několik úkolů najednou, večer doháníme resty a mezitím se snažíme zvládat rodinu, vztahy i vlastní očekávání. Chronický stres je přitom tichý sabotér našeho zdraví. Neřve, ale pracuje vytrvale, jako když necháte celý den zapnutý motor auta na místě. Tělo je pořád v pohotovosti, stresové hormony kolují v krvi a imunita dostává zabrat. A když obranný systém poleví, zelenou dostávají zánětlivé procesy v těle, které potrápí nejen srdce, ale přispívají i k vzniku nádorových buněk.

Jíme rychle, často a bez přemýšlení

Dalším důležitým tématem je jídlo. Nejde jen o kalorie, ale hlavně o kvalitu. Zatímco naši rodiče vyrostli na polévkách a kysaném zelí, dnešní třicátníci to často jistí něčím z fast foodu a ultrazpracovanými potravinami (průmyslově vyráběné produkty z rafinovaných surovin). Více cukru, více soli, méně vlákniny a bakterie v jogurtu jsou spíše výjimkou. Právě tyhle drobnosti dávají zabrat střevnímu mikrobiomu, našemu vnitřnímu ekosystému. Když je rozhozený, imunita je ohrožená a tělo má mnohem menší sílu hlídat, aby se v něm nezačaly dít věci, které nemají. Bohužel, narušený mikrobion ovlivňuje i schopnost těla potlačovat vznik nádorů. U mladých lidí se tak můžou rozvíjet procesy, které dřív nastupovaly až o desítky let později.

Mikroplasty, chemie a světlo, které nikdy nezhasne

Další otázky vyvolává prostředí, ve kterém žijeme. Mikroplasty jsou dnes snad všude, ve vodě, potravinách i ve vzduchu. Studie z roku 2024 dokonce naznačila, že se našly přímo v nádorových tkáních některých pacientů s rakovinou. Podobně se na přetřes dostávají i chemické látky v kosmetice, čisticích prostředcích nebo obalech potravin. A ještě jeden faktor tu podle vědců je – světlo. Umělé osvětlení a neustálé „zírání“ do obrazovek můžou podle některých výzkumů narušovat přirozené biologické rytmy, které ovlivňují hormony, spánek i regeneraci buněk. Tělo zkrátka nikdy úplně „nevypne“.

Sedavý způsob jako standard

Jestli se nehýbete a celý den jen prosedíte u počítače, měli byste to raději rychle napravit. Minimum chůze, dlouhé sezení a večery strávené u obrazovek totiž neničí jen naše záda. Možná toho máte za celý den až nad hlavu, ale pohyb je záruka toho, že se neobjeví problémy s cévami, metabolismem nebo srážlivostí. Tahle studie to ostatně dokazuje jasně, nedostatek pohybu výrazně zvyšuje riziko mrtvice už před padesátkou.

Zdroje: Autorský text, Time, Healthline, Health and Me, Frontiers