Syndrom vyhoření. Fenomén moderní doby, který se plíživě dostává do vašeho života, aniž byste si toho vůbec všimla. Jednoho dne se probudíte a zjistíte, že už vás netěší ani ta nejoblíbenější káva, která vás dříve vždycky postavila na nohy. Životní tempo, tlak na výkon, nekonečné množství úkolů v práci i doma – to všechno vás může dovést k pocitu, že jste na pokraji svých sil. Jak ale poznat, že jde o syndrom vyhoření, a co s tím můžete udělat? Pojďme si to rozebrat.
Syndrom vyhoření na první pohled nepoznáte
Syndrom vyhoření se projevuje nenápadně, ale důsledky mohou být devastující. Často začíná ztrátou zájmu o věci, které vás dříve bavily. Můžete cítit neustálou únavu, která nepomine ani po dlouhém spánku. Objevuje se podrážděnost, cynismus, ztráta empatie k ostatním a pocit, že to, co děláte, už nemá žádný smysl. Je důležité si uvědomit, že vyhoření není totéž jako deprese, i když se tyto dva stavy mohou prolínat. Zatímco deprese postihuje celkový pohled na svět, syndrom vyhoření se soustředí hlavně na oblast práce a profesního života.
Proč se syndrom vyhoření objevuje? Důvodů může být mnoho. Mnohdy je na vině dlouhodobý stres, který tělo i mysl vyčerpává. Svoji roli hraje i nedostatek podpory v práci, nedostatečné uznání za vykonanou práci nebo špatná pracovní atmosféra. Svůj podíl na vyhoření může mít i neschopnost relaxovat, neustálá potřeba být produktivní, přetížení úkoly a nedostatek času na osobní život. Kombinace těchto faktorů může vyústit v pocit bezmoci a vyčerpání, který se těžko překonává.
Doporučujeme
reklama
Jak se vypořádat se syndromem vyhoření?
Překonat syndrom vyhoření vyžaduje čas, trpělivost a často i pomoc odborníků. Prvním krokem je, abyste si uvědomila, že problém existuje. Nepodceňujte varovné signály a začněte se starat o své duševní zdraví. Nebuďte na sebe příliš přísná, nesnažte se na sebe vytvářet velký tlak v podobě každodenního nekonečného úkolování a soustřeďte se víc na svoje vlastní potřeby. V tomto období je třeba zpomalovat a vnímat svoje pocity a fyzické i psychické potřeby. Zpomalováním je myšleno například si v klidu vypít kávu bez mobilu, dopřát si hodinovou koupel, jen tak si sednout na zahradu nebo balkon a dívat se do prázdna - zkrátka být víc sama se sebou a umět se na sebe napojit.
Nejhorší, co můžete udělat, je zlehčovat danou situaci a snažit se svoje pocity zamést pod koberec a dělat, že neexistují. Možná pro vás může být těžké o tom mluvit a se svými pocity se někomu svěřit, ale věřte, že se vám díky tomu velmi uleví. Nebojte se říci si o pomoc, ať už se jedná o kolegy, rodinu, nebo odborníky, jako jsou psychologové či terapeuti. Když máte angínu, také jdete k lékaři. Psychické potíže jsou taktéž symptomem, který je třeba léčit, jen trošku jinak. Zkuste identifikovat, co vás stresuje, a pokuste se eliminovat nebo aspoň zmírnit zdroje stresu.
Naučte se relaxovat a zaměřte se i na stravu
Každý má svůj vlastní způsob, jak si odpočinout – pro někoho je to sport, pro jiného meditace nebo čtení knih. Důležité je najít si čas na sebe a věnovat se činnostem, které vás naplňují a pomáhají vám se uvolnit. Zkuste také přehodnotit svůj pracovní život – je možné, že potřebujete změnit práci, zvolnit tempo nebo se naučit říkat „ne“ úkolům, které vás vyčerpávají. Nezapomínejte ani na fyzické zdraví. Pravidelný pohyb, vyvážená strava a dostatek spánku jsou klíčem k tomu, aby tělo i mysl byly v rovnováze. Pokud je vyhoření v pokročilém stádiu, může být nezbytné i nasazení farmakologické léčby, kterou vám předepíše odborník.
Prevence syndromu vyhoření je mnohem snazší než jeho léčba. Naučte se poslouchat své tělo a duši, a když cítíte, že se něco nezdá, reagujte včas. Základem je udržovat rovnováhu mezi pracovním a osobním životem, najít si čas na odpočinek a nebát se říci si o pomoc. Zkuste se také naučit technikám, které vám pomohou zvládat stres – ať už jde o jógu, mindfulness nebo obyčejné hluboké dýchání.
Miss World Taťána Kuchařová: Kdo ji v životě podržel, když jí bylo nejhůř?
