Přejít k hlavnímu obsahu
Marianne Bydlení Objednat >
Marianne Venkov & styl Objednat >
Zdraví

Kouření i nedostatek pohybu! Rizikové faktory, které ovlivňují zdraví srdce

Info ikona
Srdce

Stres, nedostatek pohybu nebo kouření. To je jenom malý výčet věcí, které neblahým způsobem ovlivňují naše kardiovaskulární zdraví. Co tedy můžeme udělat proto, aby naše srdce bilo ve správném rytmu?

Ruku na srdce (doslova), současná zrychlená doba našemu kardiovaskulárnímu zdraví nepřeje. Přepínáme se v práci, trápí nás nedostatek spánku, dopřáváme si fast food a o pohybu se nám maximálně tak zdá. I když nechceme malovat čerta na zeď, tato kombinace je doslova vražedná. Pokud k ní navíc připočítáme kouření, vysoký krevní tlak, cukrovku nebo přítomnost nebezpečného tuku v těle, pak můžou naše příští kroky vést právě na kardiologii.

Mohlo by se vám líbit

Prevence je základ

Srdce není vidět, přesto si zaslouží naši plnou pozornost. Jak už bylo zmíněno výše, některé naše každodenní návyky srdce neblaze ovlivňují, což dříve nebo později může eskalovat ve vážný zdravotní problém. Nezisková organizace Loono doporučuje několik kroků, díky kterým snížíte riziko infarktu či mozkové mrtvice.

Zřejmě nikoho nepřekvapí, že cesta ke zdravému srdci není vydlážděna cigaretovými nedopalky. Pokud přestanete kouřit, sníží se riziko infarktu a mrtvice až o neuvěřitelných 50 %. Nedílnou součástí prevence je také pravidelný pohyb, a to ideálně 5x týdně na 30 minut. Že je to příliš mnoho času? Zkuste si dopřát procházku namísto cesty MHD nebo při venčení psa zvyšte tempo. I takový pohyb se totiž počítá. Když už jsme u počítání, nesmíme opomenout ani dostatečné množství spánku, ideálně okolo 7 hodin. Pozor si dejte také na nezdravý tuk, který se ukládá především na břiše. Jediný způsob, jak se ho zbavit, je zdravý životní styl složený z kvalitní stravy plné vitamínů, celozrnné mouky a ryb.

Nejčastější kardiovaskulární onemocnění

Když se řekne onemocnění srdce, většina z nás si představí infarkt myokardu, který se povětšinou projevuje bolestí na hrudi trvající nejméně dvacet minut. Zároveň je ale důležité dodat, že infarkt se může projevit také déletrvající bolestí zad, pocitem nedostatku dechu, úzkostí nebo nevolností. „Infarkt myokardu je náhlé přerušení krevního zásobování části srdce, vzniká nejčastěji na podkladě aterosklerózy, neboli kornatění tepen. Srdce pak nepracuje tak, jak má a není schopné správně pumpovat krev do těla,“ vysvětluje Loono.

Dalším velkým strašákem je mozková mrtvice, tedy náhlé přerušení krevního zásobení částí mozku. Nepříjemnou zprávou je, že mrtvice může postihnout každého člověka. Přesto najdeme lidi, u kterých je riziko mrtvice mnohem vyšší. Rizikové faktory se povětšinou dělí na ty, které můžeme životosprávou a léčbou ovlivnit (např. můžeme přestat kouřit, začít sportovat, léčit arytmii, ...),a ty, které ovlivnit nemůžeme (věk, pohlaví, rodinné vlohy, …). Existují ale také případy, kdy mrtvice přišla bez zjevné příčiny„Ráno jsem vstala a měla jsem zvláštní pocit. Pocit přeleželé ruky, ne moc, jen zlehka, jen ten pocit neodcházel. A byla jsem celá zpomalená, nejvíce se to projevilo na řeči. Mluvila jsem jako zpomalený film, jako bych si šlapala na jazyk. Šla jsem si znovu lehnout, protože jsem si myslela, že se z toho 'divného pocitu' vyspím. Bohužel se tak nestalo,“ vzpomíná na loňské jaro jednačtyřicetiletá Gabriela Pešková. Podle nadačního fondu Čas na mozek jsou ale příznaky cévní mozkové příhody různé. K nejčastějším příznakům patří náhlé oslabení tváře, ruky nebo nohy, náhlé problémy s řečí, náhlá porucha zraku na jednom nebo obou očích, motání hlavy, nevolnost, neschopnost udržet rovnováhu, náhlá bolest hlavy bez jasné příčiny, náhlé znecitlivění nebo brnění tváře, ruky nebo nohy.

Zapomenout nemůžeme ani na aortální stenózu, tedy degenerativního zúžení srdeční chlopně. Bohužel až 30 % pacientů se nenechá ani vyšetřit a příznaky připisují stárnutí. Přitom při zanedbání léčby onemocnění chlopně mohou mít pacienti horší vyhlídky než při některých nádorových onemocněních. Nutno dodat, že klasická terapie pomocí léků není v tomto případě dlouhodobě účinná. Dočasně pouze potlačuje příznaky, mezi které patří časté zadýchávání, zvýšená únava, v pokročilejších fázích i ztráta vědomí při námaze. Přitom existuje řešení bez nutnosti celkové anestezie, které je vhodné pro starší pacienty i ty, kteří již velkou operaci podstoupili a po letech používání potřebují umělou chlopeň opět nahradit. Jde o metodu TAVI, miniinvazivní zákrok, při kterém se implantuje nová chlopeň do srdce pomocí katetru, nejčastěji přes tepnu v třísle. „Pro TAVI jsou vhodní pacienti nad 75 let anebo pacienti s vysokým operačním rizikem. Nejčastěji se jedná o závažné plicní onemocnění, stav po ozařování hrudníku nebo stav po provedení bypasové operace srdečních cév,“ přibližuje doc. MUDr. Tomáš Kovárník, Ph.D., kardiolog, vedoucí lékař oddělení intervenční kardiologie II. Interní kliniky VFN a 1. LF UK.

Mohlo by se vám líbit
Zdroj článku