Přejít k hlavnímu obsahu
Marianne Bydlení Objednat >
Marianne Venkov & styl Objednat >
Zdraví

Těhotná po čtyřicítce: Jaká je v tomhle věku šance na otěhotnění?

Info ikona
těhotná

Každým rokem roste počet žen, které se rozhodnou mít dítě po čtyřicítce, ve věku, kdy ženy dříve už bývaly babičkami. Je to dobře? A jsou zdravotní rizika spjatá s pozdějším těhotenstvím opravdu tak velká?

Kamila Žižková | 14. 05. 2023

Paní N. je 45 let a do ordinace přichází na pravidelnou kontrolu po roce. Na ultrazvuku vidíme velký myom, který tam při poslední prohlídce ještě nebyl. Znamená to, že roste nepěkně rychle. Kromě toho má paní N. rozházenou a silnou menstruaci. Vzhledem k tomu, že má už tři děti, opatrně navrhuji, že nejlepším řešením by bylo odstranění dělohy neboli hysterektomie. Paní N. se zděsí: „Ale já bych ještě chtěla miminko! Snažíme se už několik let…“

I takové příběhy mě v ordinaci potkávají, i když ne běžně. Paní N. nakonec čtvrté miminko už neměla, lékaři jí to po odstranění myomu nedoporučili. Mám v ordinaci ale i příběhy, které končí splněným přáním. Jednou z mých klientek byla i žena, která po druhém dítěti zatoužila po 11 letech od narození dcery. Bylo jí 42. S partnerem se rovnou vydali cestou asistované reprodukce, kde se po dvou letech neúspěšných pokusů konečně podařilo aplikovat do dělohy dvě embrya. Jenže se ujala obě dvě! I když se z asistované reprodukce už dnes vyskytuje méně vícečetných těhotenství než dříve, stále je to jedna z „komplikací“, které mohou nastat. Klientku čekalo nejtěžší rozhodnutí v životě. Dvě miminka v tomto věku – z té představy měla strach. Těžká byla i moje pozice lékařky: musela jsem ji seznámit s možností takzvané těhotenské redukce, což je eufemistický název pro odstranění jednoho z plodů. Musím se přiznat, že i mně se ulevilo, když se klientka rozhodla nechat si oba plody. Teď má chvilku před porodem, moc se těší a je rozhodnutá rodit vaginálně.

Mohlo by se vám líbit

Mizející vajíčka

Faktem je, že věk prvního otěhotnění se posouvá směrem nahoru. Už dávno neplatí, že žena, která do dvaceti není vdaná a nemá dítě, je „divná“. Tím, že se ženám otevřely dveře v pracovní sféře a mají šanci si budovat kariéru nebo cestovat a objevovat svět – anebo si prostě svobodně užívat života –, se průměrný věk prvorodiček posunul na 29,6 roku. Není ale výjimkou, že prvorodičkami jsou i ženy 40+. Důvody jsou různé: nedostatek vhodných potenciálních otců, vysoké nároky nebo třeba to, že si žena po mnohaletém vztahu uvědomí, že to není to pravé, a opravdovou lásku najde až ve vyšším věku. Druhou částí starších rodiček jsou pak ženy, které už jedno či více dětí mají a rozhodly se, že tím nekončí. Celkem je rodiček mezi 40 a 50 lety zhruba pět procent a není pravda, že by to byl fenomén moderní doby: starší ženy rodily vždy, jen většinou nešlo o první porod, ale třeba o desátý. Žena zkrátka rodila, dokud mohla. V tomto ohledu se věci jistě mění.

Co se ale nemění, je naše schopnost otěhotnět. Zatímco mužské pohlavní buňky – spermie – se tvoří po celý život, u vajíček tomu tak není. Žena má největší počet vajíček ve vaječnících, když je ještě jako plod u mámy v břiše. Po narození jejich počet rapidně klesá a jejich počet se snižuje celý život až do doby, kdy nastane menopauza a vaječníky vypovědí svou funkci úplně. Pokud má žena menší zásobu vajíček, než je v populaci obvyklé, a neotěhotní včas, zbývá jediná možnost, a to je využití darovaného vajíčka. A kolik vajíček vlastně ještě máte? To se dá zjistit kombinací podrobného ultrazvuku a odběru antimülleriánského hormonu. Obecně se ale dá říct, že od 42 let je šance na otěhotnění z vlastních vajíček velmi malá, během jednoho menstruačního cyklu ani ne pětiprocentní (u dvacátnic je to kolem 25 procent).

Pokud k otěhotnění přesto dojde, stoupá výskyt komplikací, jako je například těhotenská cukrovka nebo hypertenze a s tím související riziko preeklampsie a eklampsie, což jsou onemocnění, která neohrožují na životě jen miminko, ale i maminku. U dětí starších matek (ale riziko mírně zvyšují i staří otcové) se také častěji vyskytují vrozené vývojové vady, jako je Downův syndrom. A stoupá i nebezpečí potratů a předčasných porodů.

Mohlo by se vám líbit

Mám brát prášky?

Často se setkávám i s dotazem, jestli má dlouhodobé užívání hormonální antikoncepce vliv na reprodukci. Ženy trápí i otázka, zda když při jejím užívání nedochází k ovulaci, „šetří“ se tím vajíčka. Odpověď je ne a ne. Pokud se ženě po dlouhodobém užívání hormonální antikoncepce nedaří otěhotnět, pravděpodobně byl problém už před jejím nasazením a antikoncepce to jen zakrývala. A co se týče druhé otázky, i při užívání prášků dochází k atrézii, tedy zanikání folikulů vajíček ve vaječnících. Zanikne jich většina – ovulace dosáhne jen několik stovek.

Kdy je tedy nejlepší otěhotnět? To je otázka za deset bludišťáků. Radu vám jistě rád nabídne každý od vaší matky přes náhodnou spolucestující ve vlaku až po vaši gynekoložku (té bych, ehm, věřila nejvíce). Ten správný moment ale nakonec stejně musíte určit sama. Z hledisek řekněme medicínských je ideální věk přibližně do třiceti. Alespoň první dítě.

A kdy začít řešit, když to nejde? Standardně se uvádí, že po roce snažení. Pokud je vám ale víc než 35, bude lepší, když to začnete řešit dřív – i z toho důvodu, že pojišťovny proplácejí umělé oplodnění ženám jen do 40. roku věku a největší úspěchy jsou dosahovány u žen mladších 37 let. Od 50 let nahoru se už asistovaná reprodukce neprovádí.

Může se ale stát, že ani po pětatřicítce ještě nemáte vhodného partnera, s nímž byste chtěla založit rodinu. Tohoto snu ale přesto nechcete vzdát. V tom případě by pro vás možná bylo vhodné uložení vajíček na později – tedy jejich zmražení, které je časově neomezené. Totéž platí i pro spermie.

Pokud uvažujete o založení rodiny v pozdějším věku, myslete na to, že všechno jsou to jen statistiky a čísla. Nenechte se odradit ani okolím, ani zdravotníky. Medicína už dnes dokáže hodně a při zdravém životním stylu můžete mít zdravé miminko – a dokonce narozené vaginálně – i po čtyřicítce. Že to jde, dokazují i mnohé celebrity, které s miminkem jen rozkvetly. Jen nezapomeňte, že kombinace puberty dětí a vlastní menopauzy nemusí být zrovna procházka růžovým sadem.

Mohlo by se vám líbit

O autorce: 

MUDr. Kamila Žižková pracuje jako gynekoložka v nemocnici v Chomutově. Na Instagramu ji najdete pod hashtagem @moje_gynpor, kde s lehkostí a humorem píše o gynekologii, porodnictví, ženství a sexu a příspěvky doplňuje vlastními ilustracemi. Po práci se nejraději věnuje své rodině, hlavně své dvouleté dcerce.

Zdroj článku