Chci přispět ke zboření mýtu, že si žena za znásilnění může sama, říká Johanna Nejedlová

Co vás inspirovalo k  tomu, že jste se stala aktivní v  boji za práva žen? 

Před lety jsem sama zažila sexuální násilí. Pár roků nato jsem narazila na data, podle kterých si údajně většina Čechů a Češek myslí, že si za znásilnění mohou ženy samy. Zodpovědný je však vždy ten, kdo ho spáchá. Rozhodla jsem se, že je potřeba přispět k tomu, aby se oběti nemusely bát svěřit a aby sexuálního násilí ubylo.  Spojila jsem se s dalšími lidmi a založili jsme Konsent. Když vidíme, že je potřeba něco napravit zlepšit, můžeme se o to sami zasadit. Stačí odhodlání. 

Co považujete v  otázce ženských práv v  ČR za nejpalčivější?

V hájení ženských práv pořád vidím mezery. Vždyť je to téma poloviny populace a některé věci jsou úplně očividné – třeba nedostatek míst ve školkách a jeslích nebo právě sexuální násilí. S obtěžováním tu má zkušenost každá druhá žena, se znásilněním každá desátá. Když ve Španělsku neodsoudí pachatele znásilnění kvůli špatně nastavenému zákonu, Španělky se zdravě naštvou, statisíce jich vyrazí do ulic a politici pak musí reagovat a zákon změnit. K takovému tlaku máme zatím v Česku daleko. Věci se dají změnit, ale nestane se to samo od sebe.

Angažujete se v  otázce změny definice znásilnění v  rámci českého trestního zákoníku, pouliční nebo sexuální násilí ale začíná mnohem dříve – jak byste ho popsala?  

To, že se tomuhle typu obtěžování říká sexuální, může být zavádějící. Naznačuje to, že měl někdo neovladatelnou touhu, druhý se mu hrozně líbil. V drtivé většině případů ale nejde o sexuální touhu, ale o moc. Každý ví, že oplzlými řečmi na ulici nikoho nesbalí. Lidé si to dovolují k někomu, kdo je zrovna ve slabší pozici a ke komu mají pocit, že si to dovolit můžou. To jsou většinou ženy. Když se děje obtěžování mužům, většinou jsou také v nějaké podřízené roli. Proto je důležité se proti sexuálnímu násilí vymezovat. Když budou ti, kdo se ho dopouští, vědět, že jim to neprojde, že se obětí někdo zastane, nebudou mít pocit uspokojení z nadřazenosti. 

Co byste doporučila těm, kteří se stali obětí jakékoli formy sexuálního násilí? 

Jsou dvě věci, které by měli slyšet všichni, kdo zažili jakékoliv sexuální násilí. Zaprvé, že si za to nemohou sami, zadruhé bych je chtěla podpořit, aby se svěřili někomu, kdo je jim blízký, aby na ten nepříjemný zážitek nezůstali samotní. Pokud se nenajde nikdo v blízkém okolí, tak jsou tu organizace, které podpořit dokážou.

*Studie “Sexuální obtěžování ve veřejných prostorách, data v rámci ČR”, realizovaná na vzorku 1 019 osob agenturou Ipsos ve spolupráci se značkou L´Oréal Paris, únor 2022

O projektu Stand Up 

Když už k harašení dojde, většina lidí jen mlčky přihlíží. Pro správnou pomoc je jen potřeba umět udělat první krok. Jak přesně se zachovat je možné se inspirovat na stránkách projektu Stand Up www.standup-cesko.com, kde najdete informace i užitečnou metodu 5D, co dělat, když si pouličního obtěžování všimnete.

O Johanně Nejedlové

Johanna před lety založila Konsent a teď se stará o jeho chod. Přispívá do Heroine.cz, ČRo Radio Wave nebo A2larm. Působí ve výkonném výboru České ženské lobby a kromě ocenění Women of Europe 2019, BItch 50 získala také umístění v žebříčku Forbes 30 pod 30.