Přejít k hlavnímu obsahu
Marianne Bydlení Objednat >
Marianne Venkov & styl Objednat >
Životní styl

Lék proti krizi? Osvojte si dánské slovo samfundssind

Info ikona
Dánka

Už několikrát nás severské národy přesvědčily, že jejich přístup k životu i nepříjemným událostem je velmi účinný. Stejně tak účinné je i slovíčko samfundssind, které s troškou nadsázky dokázalo v Dánsku ukočírovat koronavirus, a zároveň dodalo místním obyvatelům naději v lepší zítřky. Co slovíčko znamená? A lze jeho poselství implementovat i do našeho života?

Hygge, lykke, lagom nebo sisu. To všechno jsou severská slova, která jsou v posledních letech stále častěji slyšet. Na druhou stranu existují slůvka, která sice nejsou tak populární, zato je jejich význam mnohem důležitější. Řeč je například o termínu samfundssind, který lze volně přeložit jako komunitní duch nebo sociální smýšlení. Dánská jazyková rada ho také definuje jako „upřednostňování zájmů společnosti před zájmy vlastními.“ Zatímco my v dobách krize čekáme na zázrak, a přitom upínáme oči k mýtické hoře Blaník, Dánové skloňují slovo samfundssind snad ve všech pádech a věří, že právě onen komunitní duch jim podá pomocnou ruku. Aktuální popularitu slova samfundssind dokazuje také fakt, že v únoru bylo v dánských médiích vysloveno pouze třiadvacetkrát, naopak v březnu se zmínky vyšplhaly na číslici 2855.

Kde se vzal onen komunitní duch?

„V Dánsku existuje silná tradice komunitního ducha. Už v 19. století lidé na venkově zakládali andelsbevægelsen (družstva), která byla zaměřená na společné cíle,“ vysvětluje Eva Skafte Jensen, výzkumná pracovnice Dánské jazykové rady, pro BBC. V tu dobu se například mlékaři spojili a společně financovali mlékárny. Myšlenka komunitního ducha se promítla také do školství, a tak v 19. století vznikaly højskole (lidové školy), které lidem z venkova poskytovaly neformální vzdělání. „Dánové věděli, že společnými silami toho dokážou víc než jako jednotlivec,“ dodává Jensen.

Info ikona
Dánka

Vypadá to, že tato víra v sílu společnosti přetrvala v Dánsku až do 21. století. Hned na začátku koronavirové krize se předseda vlády Mette Frederiksen obrátil k občanům a vyzval je k naplnění samfundssind. „Musíme stát při sobě, a přitom si udržovat odstup. Potřebujeme samfundssind,“ řekl Frederiksen na tiskové konferenci 11. března 2020. A jak řekl, tak se také stalo. Dánská značka Lego začala vyrábět clony pro zdravotníky, zábavní park Tivoli se změnil na dočasnou mateřskou školku a michelinská restaurace Alchemist připravovala obědy pro kodaňské bezdomovce. Vůbec nejdůležitější ale je, že Dánové striktně dodržovali stanovená pravidla, čímž znovu dokázali, že mají ducha komunity.

Mohlo by se vám líbit

Nejen během koronakrize

I když by se mohlo zdát, že Dánové svého komunitního ducha oprášili letos na jaře, opak je pravdou. Sociální důvěra je v Dánsku dlouhá léta na vysoké úrovni, a navíc to vypadá, že v posledních letech se rapidně zvyšuje. „V roce 1979 uvedlo 47 % Dánů, že většině lidí lze věřit, v roce 2009 s tímto tvrzením souhlasilo už 79 % obyvatel země,“ říkají profesoři politologie Kim Mannemar Sønderskov a Peter Thisted Dinesen. Zároveň Dánové silně věří ve svou vládu, což je dáno především minimální korupcí a odpovědným chováním politiků. Dalším příkladem vysoké sociální důvěry jsou dánské daňové sazby. I když Dánové odvádí jedny z nejvyšších daní na světě, věří, že peníze budou dobře využity pro společné sociální dobro – zdravotní péči, bezplatné školné na univerzitách či štědrou mateřskou a otcovskou dovolenou. Důležitý je také pocit rovnosti, neboť podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj má Dánsko jednu z nejnižších úrovní příjmové nerovnosti na světě. Sønderskov a Dinesen navíc tvrdí, že „občané v ekonomicky rovnocennějších společnostech disponují vyšší úrovní důvěry. A tedy i silnějším smyslem pro komunitní jednání.“

Mohlo by se vám líbit