Přejít k hlavnímu obsahu
Životní styl

Moderní past jménem FOBO. Máme tolik možností, přesto si neumíme vybrat. Psychologové radí, jak z toho ven

Dát si sushi, nebo těstoviny? Jet na dovolenou k moři, nebo do hor? Přijmout tuhle práci, nebo počkat na ještě lepší nabídku? Moderní svět nám nabízí tolik možností, až se v nich někdy úplně ztrácíme. Možností máme víc než kdy dřív, přesto se rozhodujeme čím dál hůř. Říká se tomu FOBO, strach z lepších možností.

Přidejte si Marianne do oblíbených na Google zprávách

Sedíte půl hodiny před Netflixem a vybíráte film, až vás to tak unaví, že si raději pustíte starý díl Přátel. Ne proto, že by to byla nejlepší volba, ale protože je to konečně nějaká volba. Žijeme v době, kdy je všechno možné, a právě to je někdy problém. Restaurací jsou stovky, podcastů tisíce, každé rozhodnutí má nekonečné množství alternativ. K tomu si přidejte fakt, že si často myslíme, že všichni ostatní mají zajímavější život než vy sami.

FOMO: Když má někdo jiný lepší večer

Míváte někdy bodavý pocit, že někde jinde právě probíhá lepší život než ten váš? Stačí otevřít Instagram. Kamarádka na Santorini, kolegyně na koncertě, spolužačka na jógovém pobytu. A vy máte najednou podezření, že váš vlastní večer s pizzou u televize je tak trochu promarněný. Psychologové tento pocit popisují jako úzkost, že přicházíme o příjemné zážitky nebo sociální momenty, které právě prožívají ostatní. A výzkumy potvrzují – přibližně víc než polovina uživatelů sociálních sítí přiznává, že FOMO pravidelně zažívá.

Zkratka FOMO (fear od missing out) označuje strach z toho, že jste „mimo dění“ a souvisí s intenzivnějším používáním sociálních sítí, větším srovnáváním a také úzkostí nebo horší koncentrací. V jedné studii zkušenost s FOMO přiznalo téměř sedm lidí z deseti.

FOBO: Ještě horší je, když se bojíme vybrat

Jestli je FOMO strach, že o něco přijdeme, FOBO je strach, že si sice vybereme, ale špatně. Termín fear of better options (strach z lepších možností) zpopularizoval americký investor a autor Patrick McGinnis. Popisuje situaci, kdy máme před sebou několik dobrých možností – a právě proto nejsme schopní rozhodnout se ani pro jednu. Typická situace? Páteční večer. Někdo vás pozve na večeři. Pak vás pozve kamarádka na víno. A vás okamžitě napadne, jestli nepřijde ještě nějaká lepší pozvánka. Tak nepřijmete žádnou a skončíte doma na gauči s pocitem, že jste to celé prošvihli. FOBO se často mění v rozhodovací paralýzu. Analyzujeme, porovnáváme, necháváme si otevřené všechny dveře – až nakonec neprojdeme žádnými.

Mohlo by se vám líbit

Pracovní porady přinášejí víc stresu než užitku. Zjistěte, co je poporadová kocovina a jak se jí vyhnout

„Tohle mohl být e-mail.“ Věta, která napadne mnoho z nás hned po skončení další pracovní porady. Příliš mnoho schůzek, zvlášť těch neefektivních, výrazně zvyšuje stres a snižuje produktivitu. Navíc se dnes stále častěji mluví o tzv. poporadové kocovině, kvůli které se cítíme vystresovaně ještě dlouho po tom, co meeting skončí. Naštěstí existují jednoduché způsoby, jak pracovní meetingy změnit z nutného zla na smysluplný nástroj spolupráce, po které se nebudeme cítit jako vyšťavené a méněcenné bytosti.
marianne.cz

Paradox moderního luxusu

Americký psycholog Barry Schwartz napsal knihu s výmluvným názvem The Paradox of Choice (Paradox volby). Popisuje v ní jednoduchou věc: čím více možností máme, tím méně jsme spokojení s těmi, které si vybereme. Mozek totiž funguje trochu jako velmi přísný kritik. Když máme na výběr dvě možnosti, vybereme jednu a je hotovo. Když jich je dvacet, začneme přemýšlet, jestli ta naše náhodou není až třetí nejlepší. Když máme příliš mnoho možností, rozhodování se stává zdrojem úzkosti, vysvětluje Schwartz. Člověk má totiž pocit, že by měl najít tu absolutně nejlepší variantu. A jakmile existuje, byť jen malá šance, že někde byla lepší, radost z volby rychle mizí.

Mozek a sociální sítě milují srovnávání

Celé to komplikuje jeden drobný detail: na sociálních sítích vidíme jen výsledek cizích rozhodnutí – nikdy jejich pochybnosti. Vidíme tedy kamarádku na Santorini, ale nevidíme už tři týdny, kdy řešila, jestli si tu cestu může dovolit. Vidíme něčí vysněnou práci, ale ne roky nejistoty před tím. Mozek pak vytváří dost nefér srovnání. Náš vlastní zákulisní chaos versus cizí pečlivě nasvícený moment. Není divu, že pak máme pocit, že někde jinde existuje lepší verze života. Možná s lepší večeří. Možná s lepším partnerem. Možná s lepší dovolenou. Když totiž hledáme pořád lepší možnost, ta současná nikdy nevypadá dost dobře.

Mohlo by se vám líbit

Proč máte pocit, že jste podvodníci ve vlastním životě a úspěch si nezasloužíte: Zažívá ho sedm z deseti žen

Máte dobrou práci, všechno zvládáte, ale občas se bojíte, že někdo přijde a řekne vám, hej, vy sem nepatříte! Pokud máte pocit, že jste jediná, kdo někdy po úspěchu nervózně čeká, až přijde „odhalení“, tak nemusíte mít. Sama nejste. Takzvaný syndrom podvodníka zažívá podle odborníků až sedmdesát procent lidí.
marianne.cz

Jak se dostat z pasti FOBO

Na to, abychom prý tenhle strach zvládli, prý existuje jednoduchá metoda. Stačí pár malých změn v přístupu k rozhodování. Jedna z nich je opravdu jednoduchá. Stanovit si limit. Když víte, že na výběr restaurace máte časový limit deset minut nebo máte tři pracovní nabídky a týden na rozhodnutí, mozek přestane donekonečna analyzovat další možnosti. Pomáhá také snížit počet variant. Čím víc možností máme, tím větší tlak cítíme na to najít tu dokonalou. Když si proto vědomě vyberete jen několik reálných alternativ a zbytek ignorujete, rozhodování je najednou mnohem snazší. A ještě jeden trik funguje. Místo dalšího scrollování prostě klikněte na „rezervovat“.

Zdroje: Autorský text, PMC, Psychology Today, Cambridge University, The Guardian, NY Times, HuffPost

Zdroj článku
×