Přejít k hlavnímu obsahu
Životní styl

Mrtvice může postihnout i mladého člověka! Znáte prvotní projevy?

Info ikona
Mrtvice

Mrtvice v České republice každoročně postihne přes 50 tisíc lidí. Jedná se o 3. nejčastější příčinu úmrtí u nás. I proto je 15. květen považován za Den boje proti mrtvici, během kterého bychom si měli připomenout nejen příčiny cévní mozkové příhody, ale také její prvotní projevy. U mrtvice jde totiž v první řadě o čas!

Cévní mozková příhoda může postihnout každého člověka. Přesto najdeme lidi, u kterých je riziko mrtvice mnohem vyšší. Rizikové faktory se povětšinou dělí na ty, které můžeme životosprávou a léčbou ovlivnit (např. můžeme přestat kouřit, začít sportovat, léčit arytmii, ...),a ty, které ovlivnit nemůžeme (věk, pohlaví, rodinné vlohy, …).

Příznaky cévní mozkové příhody?

Bohužel, existují také případy, kdy mrtvice přišla bez zjevné příčiny. „Ráno jsem vstala a měla jsem zvláštní pocit. Pocit přeleželé ruky, ne moc, jen zlehka, jen ten pocit neodcházel. A byla jsem celá zpomalená, nejvíce se to projevilo na řeči. Mluvila jsem jako zpomalený film, jako bych si šlapala na jazyk. Šla jsem si znovu lehnout, protože jsem si myslela, že se z toho 'divného pocitu' vyspím. Bohužel se tak nestalo,“ vzpomíná na loňské jaro jednačtyřicetiletá Gabriela Pešková. Podle nadačního fondu Čas na mozek jsou ale příznaky cévní mozkové příhody různé. K nejčastějším příznakům patří náhlé oslabení tváře, ruky nebo nohy, náhlé problémy s řečí, náhlá porucha zraku na jednom nebo obou očích, motání hlavy, nevolnost, neschopnost udržet rovnováhu, náhlá bolest hlavy bez jasné příčiny, náhlé znecitlivění nebo brnění tváře, ruky nebo nohy.

Hra o čas

Pokud na sobě nebo na někom ve svém blízkém okolí vypozorujete výše uvedené příznaky, neprodleně volejte číslo 155. Podle nadačního fondu Čas je mozek je nesmírně důležité začít okamžitě jednat. Pokud se lék na rozpuštění sraženiny podá do 4,5 hodiny od vzniku příznaků, může se předejít velkému postižení. „Když mi děti s manželem po obědě přáli ke Dni matek, současně s kytičkou byla vyřčena prosba, ať se jedu ukázat na pohotovost, že to nejsem já. Předtím jsem je několikrát odmítla, respektive odbyla se slovy, že i mně někdy může být zle, že nikam nejedu. Generál jsem já, když něco nechci, nikdo se mnou nic neudělá. Omlouvám se dětem, omlouvám se rodičům, omlouvám se manželovi. Třeba by vše bylo jinak, kdybych dorazila včas,“ dodává Gabriela Pešková.

A proč je natolik důležité, abychom příznaky nepodcenili? „Po uplynutí několika hodin jsou již většinou mozkové buňky nenávratně poškozeny nedostatkem kyslíku a důležitých živin a nelze je již zachránit. I přesto je rychlý příjezd do nemocnice a pobyt v ní důležitý. Umožní zabránit komplikacím, které by výsledný stav mohly ještě zhoršit. Pacienti jsou ohroženi například poruchami srdečního rytmu, kolísáním krevního tlaku, cukru, infekcemi i krvácením. V nemocnici rovněž začíná rehabilitace, která je ve zmírnění následků mozkové příhody stěžejní,“ píše nadační fond Čas je mozek.

Info ikona
Mozek

Následky mrtvice

Podle Čas je mozek bývají následky cévní mozkové příhody trvalé. Výrazně zmírnit je lze rychle a správně podanou léčbou, a pokud není poškození příliš velké, může pacient část postižení i „rozcvičit“. „Mozek jakoby vibruje. Chce, strašně by chtěl, něco dělat. Dává povely, ale noha nereaguje, ruka nereaguje. Povely vychází naprázdno. Nedařilo se ani posezení, obyčejný úkon, nejde to. Necítila jsem tvář, lopatku, záda, zadek, prostě nic z levé strany. To mi ovšem došlo až na druhý den, že to není jen ruka, jen noha, že je to i vše mezi tím. Prostě půlka těla, je půlka těla,“ vzpomíná na loňský rok paní Pešková a dodává, že dva dny proplakala.

Následně ale našla vnitřní sílu a díky přidělené fyzioterapeutce začala krok po kroku rehabilitovat. „První měsíc jsem strávila intenzivní rehabilitací na rehabilitačním oddělení nemocnice v Prostějově. Poté následovaly tři měsíce v Rehabilitačním ústavu v Hrabyni,“ říká paní Pešková, která v současné době opět žije téměř bez handicapu. „Před rokem při mně stál anděl strážný, hlavu mi nechal, a ta se ujala svého úkolu a učila znovu tělo fungovat. Už ani někteří fyzioterapeuté na první dobrou nepoznají mou diagnózu,“ uzavírá svůj příběh.

Zdroj: casjemozek.cz, pacientka Gabriela Pešková