Naomi Ósaka není jediná sportovkyně, kterou sužují psychické problémy

Sportem ku zdraví! Mohlo by se zdát, že sportovci mají své zdraví plně pod kontrolou. Každodenní tréninky, vyvážená strava a pravidelné prohlídky u lékaře zaručují, že o fyzické zdraví sportovců je dobře postaráno. Jak je to ale se zdravím duševním? V honbě za nejlepšími sportovními výkony jsou přitom úzkostné stavy, deprese nebo panické ataky častým jevem, který bohužel mnoho lidí stále přehlíží, případně bagatelizuje.

Mohlo by se vám líbit

PETRA KVITOVÁ: Říkali mi, že jsem na tenis moc hodná

Když tiskovka bolí

Vyprávět by mohla japonská tenistka Naomi Ósaka, která se během květnového French Open rozhodla neúčastnit pozápasových tiskových konferencí. Důvod? Nepříjemné úzkosti, které introvertní sportovkyni ovládají ve chvíli, kdy má mluvit s médii. Za neúčast na tiskové konferenci si Naomi „vysloužila“ nejen pokutu 15 tisíc dolarů, ale také nejapné komentáře od svých kolegů, novinářů nebo sportovních fanoušků. Někteří tvrdili, že komunikace s médii jednoduše patří k životu sportovce, jiní nechápali, proč Naomi Ósaka o svých problémech nepromluvila dříve. „Nejsem od přírody dobrý řečník a před tiskovkou jsem vždycky cítila obrovské vlny úzkosti,“ napsala tenistka ve svém prohlášení, ve kterém zároveň dodala, že z French Open odstupuje. Naomi Ósaka tak rozvířila stojaté sportovní vody a dostala do popředí téma, o kterém se mezi sportovci dlouhá léta mlčelo.

„35 % elitních sportovců trpí psychickými problémy.“ - výzkum pro Athlets for Hope 

Stinná stránka sportu

Japonská tenistka rozhodně není jedinou sportovkyní, která se potýká s psychickými problémy. Vzpomeňme na fenomenálního plavce Michaela Phelpse, který v rozhovoru pro CNN v roce 2018 uvedl, že po každé olympiádě upadl do velkých depresí. Phelps přiznal, že v určitých chvílích přemýšlel nad sebevraždou a častokrát se také uchyloval k užívání návykových látek. Držitel osmadvaceti olympijských medailí nakonec vyhledal odbornou pomoc a své depresivní stavy překonal. V současné době pomáhá lidem s obdobnými problémy, a to prostřednictvím nadace Michael Phelps Foundation.

Depresivní stavy moc dobře zná i bývalá sjezdařka Lindsey Vonn, která přiznala, že fyzická vyčerpanost její deprese prohlubovala. „Pokud jsem fyzicky velmi unavená a vyčerpaná, prázdnota a smutek uvnitř mě můžou růst. Ale léky je zkrotí,“ přiznala před lety pro magazín Focus. S depresemi se setkala také tenistka Serena Williams, kterou zaskočily v období, kdy byla na vrcholu své kariéry. „Celou dobu jsem jenom plakala. Bylo mi mizerně,“ řekla v rozhovoru pro The Telegraph v roce 2011. Zároveň se Serena Williams nikdy netajila tím, že po porodu dcery Olympie trpěla poporodní depresí.

(Ne)známý viník 

Bohužel, nelze ukázat na jeden spouštěč, který stojí za psychickými problémy sportovců. „Především stres a neustálá soutěživost vede k rozvoji duševních problémů, jako je deprese nebo úzkost. Kromě toho můžou být viníkem také špatné výkony, fyzická zranění, problémy s trenéry nebo spoluhráči, přetrénovanost, stárnutí nebo strach z brzkého odchodu do sportovního důchodu,“ vyjmenovává možné důvody sportovní psycholožka Emma Vickers.

Přesto podle ní existuje několik kroků, které sportovci můžou v cestě za psychickým zdravím podniknout. V první řadě je důležité setřást ze sebe gladiátorskou bariéru, a nebát se o problému otevřeně hovořit. Stejně tak je nasnadě, aby média přestala živit stereotyp o „silných sportovcích se železnými nervy“, a případné psychické obtíže sportovců nezlehčovala.

Mohlo by se vám líbit

LETNÍ OLYMPIJSKÉ HRY: Prohlédněte si nejzajímavější nástupové kolekce z celého světa