BLOG MONIKY WHITE: Pařížský levý břeh je esencí francouzského savoir vivre 

Jako student, a posléze diplomat, jsem v 90. letech měla to štěstí bydlet v Paříži ve čtvrti Saint Germain. Elegantní a zároveň velmi kulturní atmosféru mixu kaváren, knihkupectví, galerií a malých kin s historickými paláci, zahradami a chic butiky jsem úplně milovala. Pak nastalo období, kdy knihkupectví byla vytlačena řetězci s oblečením, zeleninový trh nahradily turistické stánky a čtvrť ztrácela na autentičnosti. Ale zdá se, že naštěstí přichází nová energie a zajímavé projekty a tak Rive Gauche (levý břeh) stojí rozhodně za návštěvu.

Legendární hotel Lutetia

Po dlouhých letech chátrání a velmi nákladné přestavby byl znovu otevřen slavný hotel Lutetia, který je skutečnou legendou levého břehu. Ubytování patří v Paříži mezi ta luxusnější, ale rozhodně stojí za to se zde stavit alespoň na kávu. Byl postaven v roce 1910 ve stylu velmi raného art deca majitelkou obchodního domu Le Bon Marché jako ubytování pro své nejlepší klienty. Výčet celebrit, které zde bydlely, je v podstatě historie 20. století. Začněme otcem Paula Belmonda, který navrhl fasádu, Josephine Baker, která zde zpívala, přes Picassa, Sartra a Simone de Beauvoir, až třeba po Soniu Rykiel nebo Davida Lynche, kteří v něm žili a dekorovali svá apartmá. Za války byl sídlem gestapa a pak určitou dobu hotel chátral, než proběhla jeho důkladná rekonstrukce.

Doporučuji si alespoň projít veřejně přístupné prostory – vnitřní zahradu, knihovnu a nádhernou restauraci, kde vitráže ve streetartovém stylu skvěle doplňují art-deco fresky. Jde o příjemný mix stylů, nic blýskavého, okázalého, prostě tichý luxus.

Dejte si jako já drink v baru Josephine, který neotřele kombinuje historické fresky s moderním designem a je tak důstojným holdem slavné zpěvačce. Všimněte si, jak se v kavárně sedí: židle jsou v řadě, ne kolem stolu. Pro mne to je jeden z typických rysů francouzského životního stylu - v kavárně sedím tak, abych viděl a byl viděn. Je to tak opačné proti našim zvykům! Snažila jsem se toto nastavení sezení implementovat na terase kavárny, kterou jsem navrhla. Pokaždé, když jsem odjela, byly židle zpátky okolo stolu... Ve čtvrti si to můžete užít také například na terasách slavných Café de Flore nebo Deux Magots.

Hermès – obchod z jiného světa

Součástí hotelu býval super moderní bazén s umělým vlnobitím a bohatou artdecovou výzdobou z roku 1935. Po desetiletích degradace zde před pár lety otevřela svou vlajkovou loď na levém břehu firma Hermès. 1500 m2 plochy opravdu stojí za zhlédnutí. Na náročné a veřejností sledované rekonstrukci se podíleli nejlepší řemeslníci Francie. Bývalý bazén připomínají všudypřítomné mozaiky v bílo-šedo-zelenkavých barvách doplněných stříbrnou přesně tak, aby evokovaly atmosféru vody. V hlavní části budovy se pak octnete v jiném světě díky dřevěným „chýším“, které připomínají snad obrovská poupata bájných rostlin. Jste vlastně neustále přítomni dialogu mezi původní budovou, jejím stylem a novátorským přístupem k designu. Návštěvu lze doporučit každému kreativnímu designérovi a architektovi, ale některé dny je bohužel třeba se prodrat frontou koupěchtivých čínských turistů.

Beaupassage

Od Hermès to je kousek k dalšímu zajímavému architektonickému počinu – spojením několika domů a dvorků dohromady vznikla nová mini čtvrť Beaupassage. V tomto komplexu najdete všechno od galerií, pekáren, restaurací až po coworking centrum. Vzniknul tak prakticky z ničeho funkční komunitní systém, který je ukázkou propojení různých architektonických stylů v tom nejlepším slova smyslu – ve francouzštině tomu říkají Haute Couture Urbaine, což by se snad dalo přeložit jako vysoká urbanistická krejčovina. Bistro si zde otevřel i nositel 3 michelinských hvězd, Yannick Alléno.

Nákupy, co mají styl

K pobytu v Paříži neodmyslitelně patří nákupy. Já mám velmi ráda Le Bon Marché, slavný a ve městě nejstarší obchodní dům. Když jste v Paříži jen na pár dní, tak Le Bon Marché vám udělá rychlo kurz toho, co je in. Skvělý výběr známých i začínajících designérů vždy spojený s výstavou současného umění. Letošní září bylo věnované punku, 80. létům, tak jste mohli nakupovat v této úctyhodné instituci za zpěvu Rock the Casbah a Talking Heads! To vše pod nádhernou skleněnou kupolí z 19. století. A pokud vás zajímá francouzská gastronomie, tak návštěva sesterské budovy La Grande Epicerie, největší prodejny s jídlem v Paříži, je velkým zážitkem.

Levý břeh Paříže je světově proslulý především svou kulturou, takže rozhodně stojí zato navštívit lokální galerie a muzea.

Musée Maillol

Jméno Aristide Maillol vám nic neříká? Nevadí, určitě si vzpomenete na Tuilerijské zahrady u Louvru – ano, on vytvořil ty impozantní sochy vnadných žen. Modelem k řadě z nich byla jeho mladá múza Dina Vierny, která po jeho smrti shromáždila umělcovo dílo, aby je prostřednictvím nadace nabídla široké veřejnosti. Kromě stálé expozice jsou zde prvotřídní výstavy a v budově nechybí ani příjemná kavárna.

V okolí Saint-Germain mělo hodně umělců své ateliéry, vždyť nejsme daleko od Montparnassu. Některé lze navštíviti i dnes. Je tu slavné Rodinovo muzeum, ale já osobně mám ráda i méně navštěvovaný ateliér sochaře Ossipa Zadkina blízko Lucemburské zahrady.

Lucemburská zahrada

Jedno z nekrásnějších míst Paříže je centrem této čtvrti a myslím, že by se návštěva hlavního města neměla obejít bez procházky tímto překrásným parkem. Odehrává se zde život celé čtvrti – hraje se tu tenis i pétangue, děti si pouštějí lodičky ve fontáně, lidé se věnují joggingu a piknikují.

Kousek od zahrady jsou dvě brasserie, do kterých ráda chodím, protože jsou autentické, definitivně navštěvované místními a mají prosluněnou terasu otevřenou celý rok: Café Vavin je na malém neturistickém náměstí se zajímavou architekturou a v zimních měsících podává i ústřice. Doporučuji šneky!

Café de la Mairie na place Saint-Sulpice je sice přímo naproti kostelu, který proslul díky Kódu da Vinci, ale ve skutečnosti je méně turistické, než se zdá. Navíc si párkrát zahrálo v artových filmech a místní intelektuálové sem stále chodí. Vybavení z šedesátých let se nezměnilo. Servírují se zde typické pařížské pokrmy, jako je třeba králík na hořčici se sklenkou bílého Sancerre.

A pokud máte čas jen na sendvič, pak ideálním místem je ulice Cherche Midi, kde je proslulá boulangerie Pain Poilâne. Tady si koupíte typický pařížský sendvič z tmavého chleba, který se zde zároveň peče, doplněný šunkou a sýrem a nezbytným rozlévaným vínem.

Ulice Cherche Midi je mimochodem i zajímavým nákupním místem s designovými obchody s obuví a oblečením. Můj typ na boty je butik Robert Clergerie.

Pokud jste již v hlavním městě Francie byli a nehoníte se za návštěvou Eifelovky, Montmartru, ChampsElysees a dalších známých památek, pak oceníte, že je možné v Saint-Germain strávit kompletní prodloužený víkend a užít si esenci Paříže na pár set metrech čtverečních.