Ráno máme energii, trpělivost i pevnou vůli. Jenže odpoledne jako by nám někdo vyměnil baterky. Proč jsme unavenější, podrážděnější a děláme horší rozhodnutí? A opravdu platí, že naše sebeovládání má omezenou životnost? A co je pravdy na tom, že odpoledne ztrácíme i morální kolaps?
Můžeme prý začít den s nejlepšími úmysly. Připravit si zdravou snídani, místo výtahu použít schody a vyřešit spoustu důležitých úkolů, jakmile přijdeme do práce. Ale kolem třetí odpoledne už naše energie klesá a sebeovládání jakbysmet. Odpoledne a k večeru je tedy více než jisté, že místo schodů použijeme výtah, a to i když jde jen o jedno patro, složce Doručená pošta se raději velkým obloukem vyhneme, a místo abychom se usmáli na svého nadřízeného, raději se před ním schováme. Je to normální? Podle odborníků naprosto!
Odpoledne dochází trpělivost. Ale opravdu i morálka?
Mění se během dne naše schopnost sebeovládání? Jedna ze známých teorií, takzvané ego depletion, přirovnává vůli ke svalu: čím více ji používáme, tím více se unavuje a tím obtížnější je odolat pokušení. Ráno proto údajně snáze dodržujeme předsevzetí, zatímco večer máme tendenci více polevovat.Dřívější experimenty zkoumaly takzvaný efekt ranní morálky (Morning Morality Effect), podle kterého mají lidé ráno menší sklon k nepoctivému jednání. Novější výzkumy však tenhle předpoklad nepotvrdily a nenašly se přesvědčivé důkazy, že bychom byli po ránu morálnější než odpoledne. Ovšem pozor, únava skutečně naše chování ovlivňuje. Můžeme být méně trpěliví, hůře se soustředit a obtížněji zvládat stresové situace. S příchodem odpoledne ale automaticky morální kompas neztrácíme.
Jen si vybavte, kolik rozhodnutí musíte během běžného pracovního dne udělat. Co si obléknout, na který e-mail odpovědět, jak vyřešit problém s kolegou nebo co uvařit k večeři. K tomu připočítejte stres, hluk v kanceláři a neustálé přerušování práce. Kdo by nebyl unavený? Únava a ospalost pak ovlivňují naši pozornost, rychlost reakcí i schopnost zpracovávat informace. Snadněji pak reagujeme podrážděně, odkládáme nepříjemné úkoly nebo odpovídáme na e-maily způsobem, který bychom si ráno ještě rozmysleli. Výzkum publikovaný v roce 2024 ukázal, že míra spánkové deprivace a biologická denní doba mohou ovlivňovat i naši ochotu podstupovat riziko.
Doporučujeme
reklama
Sporné věci je lepší řešit ráno
Co z toho všeho plyne? Důležité rozhovory, náročná rozhodnutí nebo komplikované pracovní úkoly si plánujte na dobu, kdy se cítíte nejvíce soustředění. Pokud víte, že po obědě pravidelně přichází útlum, nechte si na tuto dobu spíše rutinní činnosti. A pokud máte večer tendenci reagovat unáhleně, důležitý e-mail si raději nejprve napište a odešlete až po opětovném přečtení (nechcete přece, aby šéf dostal mail, ve kterém budete mít překlepy, nesmysly, nebo mu dokonce pošlete úplně jiný mail). Pomoct může i krátká procházka na čerstvém vzduchu, pravidelné přestávky, dostatek tekutin a samozřejmě kvalitní spánek. A pokud jste večer méně produktivní než ráno, neznamená to, že jste líní nebo máte slabou vůli.
Zdroj: autorský text, PubMed, Sciencedirect, Cleveland Clinic, Harvard Health
Marta Dřímal Ondráčková o své omlazující metodě: I u žen v sedmdesáti letech uvidíte rozdíl