„Ráno moudřejší večera“ nebo „Zkuste se z toho vyspat“. Kdo z nás tyhle rady někdy neslyšel? Jen jsme na ně v poslední době trochu zapomněli.
Promotion

Tak se raději utápíme ve stresu a depresích, desítky procent z nás berou dlouhodobě antidepresiva a celkově nám v životě není dobře. Jakou že to má souvislost zrovna se spánkem? Velkou, pořádně se vyspat vám může změnit život. „Kolik hodin denně spíte?“ je jedna z nejčastějších otázek, kterou dávám klientům, co za mnou přicházejí s tím, že už v životě nemohou dál, jsou vyčerpaní a vůbec nevědí, co mají dělat. Jejich nejčastější odpovědí je rozmezí 3 až 5 hodin denně, jak podle nějakého manažerského bestselleru či nesmyslného článku o veleúspěšných lidech, kteří nespí a kteří jsou po pravdě také často už mrtví. Když jim jako první domácí úkol doporučím dát si jako hlavní životní prioritu pro další týden spát každý den nejméně 6,5 až 8 hodin denně, přicházejí za týden s tím, že už jim je mnohem lépe. Ne, nejsem guru, co by dělal zázraky. A hned si řekneme proč.

Proč je spánek nad zlato?

Spánek je klíčovou součástí našeho života. Možná jste už někde četli okřídlené klišé, že spánkem strávíme třetinu života. Někteří určitě ano. Většina z nás by však v průměru ve skutečnosti potřebovala prospat o něco déle než oněch 8 hodin denně, přičemž ovšem žijeme v době, kdy 30 % populace trpí poruchami spánku, což vede k tomu, že velká část z nás prospí mnohem míň než třetinu života.

O to dříve pak ale zemřou. Spánek je totiž nezbytný pro obnovu organismu, a to doslova, protože ovlivňuje tvorbu růstového hormonu, který stimuluje růst, reprodukci a regeneraci všech buněk v našem organismu. Své o tom vědí zejména sportovci, u kterých kvalita spánku určuje fyzickou výkonnost (stejně jako u nás ostatních). Velmi důležitou roli hraje spánek také pro imunitu, jak už jste si ostatně asi všimli, když jste byli nemocní a náhle jste potřebovali spát mnohem víc. V jednom z experimentů tak třeba spánková deprivace u myší výrazně urychlila růst zhoubného nádoru, za což mohlo potlačení imunitního nádorového dohledu. Jenže spánek má i své dopady na psychiku, a to zcela zásadní. Klíčovou roli hraje pro kognitivní i paměťové funkce i celkovou pozornost a schopnost se soustředit – tedy chcete-li na naši produktivitu, ale také schopnost prožívat hezké okamžiky. Spánek výrazně ovlivňuje i to, jak se cítíme, a naopak to, jak se cítíme, výrazně ovlivňuje náš spánek. Do řízení spánkového rytmu totiž zásadním způsobem promlouvá serotonin. To je hormon a zároveň neurotransmiter, který je mimo jiné klíčový pro přenosy vzruchů v centrální části mozku ovlivňující naše emoce a nálady. Proto velká část antidepresiv cílí právě na tento hormon, a proto je příliš mnoho či málo spánku jedním z diagnostických kritérií pro deprese. Serotonin také ovlivňuje naši sexuální apetenci, agresivitu či také strachy a úzkosti, respektive celkovou citlivost limbického systému na ohrožující podněty. Serotonin je zodpovědný za naši „probuzenost“ a jeho produkce se v našem těle přirozeně spouští při expozici slunečnímu záření.

Druhý spánkový hormon, melatonin, který řídí usínání, si náš mozek začíná vyrábět ve tmě. Jeho produkci proto v posledních dekádách výrazně ovlivnily zdroje modrého světla jako displeje a moderní svítidla. Když nebudete dlouhodobě respektovat hormonální instrukce svého těla, kdy máte spát a kdy být vzhůru, může se snadno stát, že...

...CELÝ ČLÁNEK NAJDETE V ZÁŘIJOVÉ MARIANNE

titulka

Promotion