Majitel původně uvažoval hlavně o modernizaci interiéru. Rekonstrukce ale nakonec změnila mnohem víc než jen vzhled. Architekti odstranili příčky, přesunuli kuchyň a vytvořili domov, který se přizpůsobuje každodennímu životu svého obyvatele.
Mladý podnikatel, který miluje vaření, hudbu a časté návštěvy přátel, nepotřeboval další uzavřené pokoje. Mnohem víc toužil po otevřeném prostoru, kde bude možné žít bez zbytečných bariér. Právě tomu podřídili celý návrh.
První zásah byl zároveň tím nejodvážnějším. Architekti odstranili několik příček, které byt opticky rozdělovaly na malé místnosti.
Původní kuchyň úplně zmizela a na jejím místě vznikla televizní stěna. Jeden z pokojů se stal součástí obývacího prostoru, takže místo několika menších místností vznikla jediná velká společenská zóna.
Byt díky tomu působí mnohem větší, než napovídá jeho skutečná výměra 60 metrů čtverečních.
Od začátku bylo jasné, že hlavním centrem bude obývací část propojená s kuchyní.
Nejde jen o místo, kde se odpočívá po práci. Slouží také k vaření, poslechu hudby a dlouhým večerům s přáteli.
Interiér stojí na industriální estetice, která odráží osobnost majitele. Dominují pohledový beton, kovové prvky, drátosklo a rezavě patinovaná ocel.
Mnoho vybavení nevzniklo v truhlářské dílně, ale přímo během rekonstrukce.
Přesto byt nepůsobí tvrdě ani neútulně. Jedním z nejvýraznějších prvků je velký panel z patinované oceli, za kterým se nenápadně ukrývají dveře do ložnice i koupelny.
Betonová televizní sestava, kuchyňská pracovní deska i police byly odlity na místě. Díky tomu dokonale navazují na architekturu bytu a působí, jako by byly jeho pevnou součástí.
Vedle betonu a oceli se objevují i drobné měděné detaily, například v koupelně. Nepřitahují na sebe zbytečně pozornost, ale dodávají interiéru teplejší tón.
Celá paleta materiálů je poměrně úsporná. Díky tomu jednotlivé prvky nepůsobí jako náhodná směs, ale vytvářejí promyšlený celek.
