V jihočeské vesnici stojí dům s názvem Oskar: Je to místo, kde architektura tvoří dialog mezi minulostí a současností

Stavba vyrostla ve velkorysé užitkové zahradě původně patřící k sousedícímu zámku v jihočeské vesničce Kamenné Lhotě. Stojí za ní architekt Jan Žaloudek a vtiskl jí dokonalé genius loci ještě umocněné torzem barokní stodoly, staletými vzrostlými stromy a kamennou zdí. Architektonický skvost s názvem Oskar dostal své jméno po kosmopolitním skladateli Oskaru Nedbalovi, který žil ve vedlejší vesnici a zkomponoval zde svou známou operetu Polská krev. Základní myšlenkou návrhu bylo vytvořit prostor propojený s okolním prostředím. Velké prosklené plochy nabízí přímý kontakt s krajinou. Inspirací pro finální vzhled se architektovi stala sakrální kaple, která ve vesnici chybí. Návrh respektuje tradiční podélnou formu domu se sedlovou střechou, perforované zdivo s otvory umožňuje prostup světa a vzduchu a zároveň dokonale reaguje na měnící se světlo a počasí. Dům nikdy nevypadá úplně stejně. 

Mohlo by se vám líbit

Manželé středního věku zdědili dům ze šedesátých let a proměnili ho v nadčasový domov

Harmonické propojení starého a nového

Dům si architekt navrhl pro sebe a svou rodinu. Společně se svojí ženou kunsthistoričkou a spisovatelkou Jolantou Trojak už dávno chtěli žít na místě, kde se člověk může otevřít krajině, ponořit se do sebe a regenerovat po všech stránkách. Po místě, kde mohou odpočívat a zároveň čerpat novou inspiraci a kreativitu. Společně tak chtěli vytvořit místo, kde se i ten nejobyčejnější úkon změní v zážitek, kde mohou krásně spát, číst oblíbené knížky, tvořit a celkově fungovat v symbióze se světem za okny. Lokální charakter okolních domů a krajiny respektují i použité stavební materiály. Na nosnou konstrukci bylo použito keramické zateplené zdivo v kombinaci s železobetonovými prvky. Bílá štuková omítka fasády svým odstínem a strukturou dobře zapadá mezi okolní stavby. Střešní krytina je z pálených keramických tašek a na dřevěné stínící panely byla použita nabílená česká jedle a smrk.

Domov a příroda rovnováze

Pobyt v domě je úzce propojen s přírodními cykly a proměnami denního světla. Z ložnice i hlavního obytného prostoru se otevírá panoramatický pohled na ovocnou zahradu, kde majitelé mohou sledovat východ slunce i měsíce. Jižní fasáda, zdobená perforovaným štítovým zdivem a výrazným kruhovým oknem umožňuje kontakt společenského prostoru se dvorem a ruinou staré stodoly. Díky velkorysým průchodům mezi interiérem a exteriérem se dům rozšiřuje do venkovních teras, obklopených bujnou vegetací a chladivými historickými zdmi. Sluneční svit v interiéru lze během dne regulovat stínícími panely. Ty umožňují rychlou proměnu prostoru, od prosluněného otevřeného interiéru až po intimní zákoutí s jemně se prolínajícími stíny. V noci se role světla obrací a dům se stává zářícím bodem v krajině. Jeho atmosféru dotváří minimalistická svítidla, lampióny z ručního japonského papíru washi a tlumená záře praskajícího ohně v kamnech.

Nádherné výhledy jsou tím, co dělá tento dům jedinečným.

Sakrální inspirace

Za tradiční fasádou domu se ukrývá překvapivě originální interiér. V kontrastu k bělostnému vnějšku působí hřejivě, s oblými tvary a pečlivě volenými materiály. Dominantou hlavního obytného prostoru je velkorysá klenba, jejíž výška dosahuje sedmi metrů. Vzdušný pocit a propojení s vyššími principy jsou zde mnohem více patrné. Světlo prostupující prostorem přes velká hliníková okna a jemnou strukturu bílé štukové omítky dodává místnosti éterickou lehkost. Odraz chrámové architektury je patrný i v ikonických prvcích stavby, nejvýraznějším z nich je dvoumetrové kruhové okno v jižním štítu. To vpouští do interiéru proměnlivou hru světla. Přirozeným středobodem denních rituálů se stala zakřivená dřevěná kuchyně, jejíž ostrůvek z indické žuly shivakashi evokuje posvátný oltář. Na ni plynule navazuje jídelní část s masivním dubovým stolem a židlemi, pod laskavým pohledem dřevořezby Madonny z počátku 19. století. Naproti se nachází relaxační zóna s dlouhou pohovkou. Odsud je možné vidět do otevřené krajiny i na dvůr s ruinou staré stodoly. Pohovku rámuje tapisérie z nebarvené ovčí vlny. V přízemí dále najdeme koupelnu, toaletu, technickou místnost a jednu z ložnic. Horní patro slouží jako samostatný apartmán sestávající z ložnice, koupelny a ateliéru. Na rozdíl od přízemí, které je v přímém kontaktu s venkovním prostředím, působí tato část jako uzavřená svatyně klidu, ideální pro soustředěnou práci, četbu a tvorbu. Celý interiér sjednocuje zakázkový nábytek z masivního dřeva a kamene, který byl navržen speciálně pro tento prostor. Robustní postele, vestavěné skříně i černá žulová lavice v chodbě podtrhují pevnost a trvanlivost přírodních materiálů.

Umění jako součást života

Majitelé domu mají k umění hluboký vztah. To se odráží v pečlivém kurátorském výběru děl, která zdobí celý interiér. Ložnici vévodí japonské panneau z 19. století, doplněné velkoformátovým plátnem Antonie Stanové a plastikami Michala Janigy. V horním patře na travertinových podstavcích vynikají kamenné sochy Vandy Hvízdalové. Vstupní chodbu zdobí dřevěná ceremoniální maska z Gabonu, v hlavním obytném prostoru najdeme africkou stoličku vyřezanou z jednoho kusu dřeva či autorskou keramiku Martina Hanuše. Ložnice i podkroví jsou osvětlovány sochařskými lampami Akari od legendárního Isama Noguchiho. Dům je tak nejen místem k bydlení, ale i osobitou galerií, kde se historie a současnost propojují v harmonický celek.

Mohlo by se vám líbit

Z ocelového obra útulný domov: Ikonický dům v Humpolci se po více než dekádě zcela proměnil

Galerie: Galerie: Dům Oskar tvoří dialog s přírodou

24 fotek 25 fotek