I když jim shořela střecha doslova nad hlavou, nevzdali se. Nyní mohou svému malému domku opět říkat domov

Původně žili v bytě 1+1, který jim sice poskytl první společný domov, ale věděli, že chtějí více prostoru, klid a zahradu. „Bylo nám jedno, jestli koupíme starší dům, nový nebo pozemek, na kterém si postavíme dům podle svých představ. Prostě jsme věřili, že to pravé na nás někde čeká,“ vzpomíná Kristýna Trmotová, majitelka domu. Trvalo rok, než našli „to pravé“. Prohlížení inzerátů a obhlídky nemovitostí se staly jejich každodenním rituálem. A pak, v květnu 2016, náhoda zařídila svoje. „Narazila jsem na malou chatičku s terasou a zahradou kousek za městem. Hned jsem věděla, že se na to místo musíme jet podívat.“ A byla to láska na první pohled. Klidné prostředí, kouzelná zahrada a spousta potenciálu pro jejich vysněný domov. Rozhodnutí bylo jasné – jdou do toho. Nejdříve chatu využívali pouze jako občasné útočiště, a zatímco si vychutnávali atmosféru nového místa, začali pomalu připravovat projekt, stavební povolení a vrt na vlastní vodu. Na přelomu roku 2020 se začalo se stavbou.

Mohlo by se vám líbit

Chtěli bydlet podle svých představ, tak si sami postavili cihlový dům: Je to místo, kde sny a realita našly společnou řeč

Stavba svépomocí a pár obětovaných víkendů

„Dům jsme stavěli hlavně svépomocí – tedy manžel, protože se nám mezitím narodil syn, takže moje role byla spíš v péči o miminko,“ říká majitelka se smíchem. Na ty nejzásadnější práce si sice přizvali odborníky, ale většinu detailů zvládli vlastníma rukama. Orientaci domu a rozložení místností konzultovali s projektantem, co se týká interiéru a celkového vybavení, to je všechno práce majitelů. Manžel pracoval na stavbě každý den po práci i o víkendech. „Bylo to náročné období, ale motivovalo nás vědomí, že budujeme náš společný domov.“ Po devíti měsících byla stavba dokončená a v květnu 2021 se rodina konečně nastěhovala. „Kuchyňskou linku jsem si sama vymyslela a podle rozměru seskládala z Ikea skříněk, kde nám to rozměrově vyšlo v podstatě na centimetry přesně. Skříňky jsme si pak nechali doplnit dlouhými policemi v barvě pracovní desky a nechali ji tím lehce provzdušnit.  Mým největším přáním byl v kuchyni cihlový obklad, není to určitě praktické, tak jako kdyby tam byl klasický omyvatelný obklad, ale ani tak bych neměnila, je to má srdcovka a celá místnost má díky tomu úplně jiný šmrnc, takže tady šla praktičnost na úkor estetiky lehce stranou,“ dodává s pýchou majitelka. Na domě je hodně výrazný přesah ke skandinávskému stylu a převládá zde bílá, černá a dřevo. To je oblíbeným materiálem, protože dodává domovu teplo, útulno a je nadčasové. Se dřevem oba rádi pracují. Kristýna dokonce vyrábí dřevěné dekorace na zakázku.

Z domova zůstaly jen obvodové zdi

Radost ze splněného snu neměla bohužel dlouhé trvání. Sotva dokončili všechny detaily a zabydleli se, jejich život převrátil naruby požár. „Byla noc, spali jsme v ložnici, když nás probudilo hlasité mňoukání našeho kocoura a škrábání na dveře. Manžel šel otevřít, ale všude byl jen černý kouř. Nemohli jsme se dostat ven. Manžel vytočil hasiče. Poradili nám, že máme zůstat u okna a zacpat peřinami veškeré škvíry okolo dveří, aby se k nám nedostalo více kouře než doposud,“ popisuje majitelka okamžiky, které jí změnily pohled na život. Nakonec jim pomohl soused, kterému zavolali na telefon a on jim přinesl žebřík, po kterém se celá rodina dostala do bezpečí. „Tahle situace nám dala hrozně moc, život se s námi od nastěhování do domečku vůbec nemazlí a naložil nám opravdu hodně, tohle byl ale ten největší náklad a my doufáme, že už byl poslední. Uvědomili jsme si díky tomu, že opravdu není v životě kam chvátat, že je fajn někdy zpomalit, neřešit hlouposti, vážit si toho, že tu na tom světě můžeme být, že ho mnohdy máme silně ve svých rukou hlavně my a že nejdůležitější je naše zdraví. Od té doby taky víme, že je důležité si hodně pomáhat a nebýt kolikrát k ostatním lidem lhostejní, a tak čas od času posíláme “pár korun„ na různé sbírky lidem, co to opravdu potřebují a život se s nimi taky nemazlil,“ dodává Kristýna. Požár vznikl z nevinně vypadajícího kávovaru, který byl sice vypojený, ale zůstal zapojený v zásuvce. „Od té doby máme respekt ke všem spotřebičům – všechno pečlivě odpojujeme.“

Rekonstrukce jako nová šance

Požár zničil většinu interiéru i vybavení a musel projít celkovou rekonstrukcí a kompletním vyčištěním sanační firmou. Jediné, co zůstalo původní, byly obvodové a nosné zdi, střecha, dlažba, obklady, sanitární zařízení a vchodové dveře. Na domě se pracovalo přes dva měsíce každý den od rána do večera, ale díky podpoře rodiny a přátel to zvládli. „Bylo to psychicky i fyzicky náročné, ale řekli jsme si, že to zvládneme a budeme pokračovat tam, kde jsme skončili,“ vysvětluje majitelka. I přes obrovskou ztrátu se rozhodli, že své bydlení zařídí téměř identicky jako předtím, jako symbol toho, že je oheň nezlomil. Po dobu rekonstrukce zároveň museli bydlet někde jinde a dočasnou střechu nad hlavou získali v apartmánech ve Mlejně na Šumavě uprostřed přírody, kde si mohli alespoň trochu vyčistit myšlenky. Dnes je jejich domov opět plný života, lásky a dřeva. A co dál? „Nikam nechvátáme. Požár nás naučil, že je v životě nejdůležitější zdraví a čas, který máme s rodinou. Chceme se věnovat dětem, postupně zkrášlit zahradu a užívat si každou maličkost,“ uzavírá majitelka. Jejich příběh je důkazem, že domov není jen o stěnách a střeše, ale hlavně o lidech, kteří v něm žijí – a o vůli začít znovu, i když se zdá, že je vše ztraceno.

Zdroj informací: Kristýna Trmotová, @nas_maly_domek

Mohlo by se vám líbit

Manželé s rozdílnými sny našli harmonii: Stylový dům v Krkonoších, kterému vládne jelen

Galerie: Galerie: Malý dům s velkým příběhem

30 fotek 31 fotek