Nečekaná proměna Buquoyského paláce: Nízký rozpočet, vysoké ambice
Architektka Tereza Scheibová se pustila do náročné rekonstrukce paláce, který nesl stopy historických kompromisů. Díky pečlivé spolupráci s památkáři se po letech podařilo vytvořit prostor, kde se moderní architektura harmonicky prolíná s barokním dědictvím.
„Byla to moje první zkušenost práce pro veřejný sektor – diplomatický servis. Zároveň má první zkušenost spolupráce s velkou projekční firmou, která si mě najímá jako subdodavatele architektonického řešení,“ vzpomíná autorka projektu architektka Tereza Scheibová. Poslední dílčí rekonstrukce paláce proběhla v devadesátých letech necitlivým způsobem. Většina původních barokních prvků byla zničena, deponována nebo zakryta novými pochybnými pseudobarokáliemi devadesátých let. Primárním úkolem byla analýza stavu a
jednotlivých přístupů. „Hledám balanc mezi historií a soudobými architektonickými vstupy. To vše v úzké debatě s diplomatickým servisem, památkáři a projekční firmou. Z počátečního pocitu pokrytí zodpovědnosti celým projektantským týmem, se ukazuje role architekta/ky jako klíčová. Přicházím s tématy komplexních zásahů, trvám na důležitosti zapracování detailů, vzorků, prověření historických postupů. Snažím se navrhovat řešení jednoduše, ale nehledám nejjednodušší cesty. Učím se diplomatickému řemeslu přímo od zadavatele tj. diplomatického servisu a v roli architekta se stávám někdy mediátorem a jindy motivátorem jednotlivých profesantů.“
Do paláce se stěhují diplomaté
„Po zjednodušené prováděcí dokumentaci nastává rozhodující doba kontrolních dnů na staveništi. Pravidelné konzultace s dodavateli, budování sebedůvěry a respektu u stavbyvedoucích. Snažím se posouvat zažitá paradigmata, kde se hledí primárně na ekonomicko časový rámec zakázky a architektura je vnímána jako jakási nadstavba,“ vysvětluje autorka projektu. „Trvám na nekonečném vzorkování a řemeslně správně dokončených detailech, které byly mnohdy pro zaběhlou stavební firmu nevšední. Počáteční nervozitu střídá vnitřní klid a já se těším na každý další stavební adrenalin. Z napjatého prostředí se postupně stávají příjemně strávené společné dny na stavbě. Po třech letech práce se do paláce stěhují první zahraniční diplomaté.“
Soutěž Interiér roku
Pořádá Institut bytového designu, každoročně oceňuje výjimečné soukromé i veřejné interiéry navržené českými a slovenskými architekty. Více se dozvíte na www.interierroku.cz. Časopis a webové stránky MARIANNE BYDLENÍ jsou mediálním partnerem soutěže.
Marianne Talk s terapeuty Michalem a Michaelou Bartošovými: Co chtějí muži od žen a ženy od mužů?
Nejčtenější články
Doporučujeme

Zelené terasy v Malvazinkách. Architekti z atelieru Flera vytvořili místo, kde má každý své soukromí, a přitom nechybí společný prostor

Z chátrající svobodárny z 60. let vytvořili architekti dokonalé bydlení. KOSMALT získal novou tvář a patří k nejzajímavějším rekonstrukcím na Slovensku

V Krči vznikla největší komunitní zahrada v Praze. Lidé tu pěstují zeleninu, posedí u ohně nebo navštíví koně

Architekt a umělkyně proměnili starou školu v domov plný světla. Původně jen na krátkou dobu, a nakonec zůstali přes třicet let

Láska k historii proměnila obyčejný penzion v jedno z nejoriginálnějších míst nejen v Česku. Haraburdi dokazuje, že i staré věci mohou dostat druhý život

Dům, který znovu ožil. Rekonstrukce bytů v Laichterově domě citlivě navazuje na odkaz Kotěry i Janáka

Slavná Cyrilometodějská záložna slaví 111 let. Za jejími zdmi se počítaly peníze i ukrývala Věstonická venuše. Dnes je tu luxusní hotel

Domov není o dekoracích: říká módní návrhářka Veronika Štěrbová. V minimalistickém domě v Čakovicích našla prostor pro rodinu, tvorbu i klid

Kdysi Císařská restaurace, později kasino. Historická restaurace na Masarykově nádraží slaví pět let od své rekonstrukce

Na Lanzarote otočili dispozici naruby. Apartmán se díky tomu konečně otevřel terase i vulkanické krajině
Mohlo by se vám líbit

Ze starých látek vytvoříte deku plnou vzpomínek. Patchwork vrací do módy krásné umění našich babiček














