Dům, který znovu ožil. Rekonstrukce bytů v Laichterově domě citlivě navazuje na odkaz Kotěry i Janáka
Foto: Filip Beránek
V pražském Laichterově domě, jednom z nejvýznamnějších děl Jana Kotěry, prošly čtyři byty citlivou proměnou podle návrhu designérek ze studia Other Projects. Místo snahy vrátit čas zpět hledaly rovnováhu mezi historií a současností. Výsledkem jsou interiéry, které respektují původní architekturu a zároveň přirozeně reagují na způsob, jakým dnes lidé bydlí.
Dům v dnešní Chopinově ulici na pražských Vinohradech patří k významným místům. Původně zde žil nakladatel Jan Laichter. Od začátku spojoval bydlení, práci i kulturu a stal se prvním modernistickým bytovým domem na našem území. Po více než sto letech začal psát další kapitolu. Designérky navrhly rekonstrukci čtyř bytů tak, aby navázaly na práci Jana Kotěry i jeho žáka Pavla Janáka. Nevytvářely historickou repliku ani okázalý kontrast.
Dům vznikl pro knihy i rodinný život
Jan Laichter nebyl jen úspěšným nakladatelem. Společně s Tomášem Garriguem Masarykem založil nakladatelství, díky němuž začaly vycházet filozofické, vědecké i vzdělávací knihy v češtině. Jeho přáním bylo spojit podnikání s rodinným životem pod jednou střechou. S návrhem domu proto oslovil Jana Kotěru, zakladatele české moderní architektury a učitele celé generace architektů. V letech 1908 až 1910 tak vyrostl první modernistický bytový dům u nás. V přízemí sídlilo nakladatelství, nad ním bydlela rodina a další čtyři byty byly od začátku určené k pronájmu. Právě nájemné pomáhalo splácet náklady na stavbu. Schodišťová hala dodnes připomíná původní podobu domu. Zachovala se šablonová výmalba i původní lustr, které propojují obytnou část s někdejším nakladatelstvím. Ve třicátých letech dům rozšířilo čtvrté patro podle návrhu Pavla Janáka. Pak přišel rok 1949. Komunistický režim zlikvidoval soukromé nakladatelství a z domu odvezly nákladní vozy více než 27 tisíc knih. Přes deset tun svazků skončilo ve stoupě. O několik let později byla rodina nuceně vystěhována a svůj dům získala zpět až po roce 1989.
Johana Němečková, Štěpán Lars Laichter a Barbora Kolerusová
Stejný princip, nové století
Dnes dům spravuje Štěpán Lars Laichter, prapravnuk zakladatele. Stejně jako jeho předek řešil otázku, jak financovat obnovu historického domu. Řešení našel ve stejném principu. Rekonstruované byty slouží k pronájmu a jejich výnos pomáhá financovat restaurování nejcennějších prostor i kulturní program, který se v domě pravidelně koná. „Cítím pocit zadostiučinění vůči komunistickému režimu, který se to pokusil všechno zničit, a já bych chtěl ukázat, že se jim to nepovedlo,“ říká Štěpán Lars Laichter.
Rekonstrukce bez sentimentu
Na návrhu čtyř bytů spolupracovaly Johana Němečková a Barbora Kolerusová ze studia Other Projects. Obě se poznaly během studia na UMPRUM, kde společně založily značku Óda zaměřenou na současné zpracování tradičních řemeslných motivů. Cit pro materiál, respekt k historickým detailům a schopnost pracovat se současným designem rozhodly o jejich výběru. Každý z bytů měl jiné zadání. Dva navrhl Jan Kotěra, další dva vznikly podle návrhu Pavla Janáka. Designérky proto nepřistupovaly ke všem stejně. Hledaly původní charakter jednotlivých prostor a snažily se ho rozvíjet místo toho, aby ho překryly novým vybavením. „V Laichterově domě je to o hledání kompromisu, kdy vrátit původní objekt a kdy prostor doplnit o moderní prvek, který reflektuje svůj historický kontext,“ vysvětluje Štěpán.
Příběhy ukryté pod omítkou
Jedním z nejzajímavějších prostor je apartmán pro zážitkové přespání nazvaný Umývárna. V minulosti zde bývala prádelna a malý pokoj hospodyně Mařenky, kam si děti rodiny chodily hrát. Po rekonstrukci vznikl v horním podlaží čtecí kout s knihovnou. Vedle původních knih z padesátých let zde stojí také prázdné svazky připomínající tisíce knih, které komunistický režim nechal zničit. Ve spodní části vznikla velkorysá koupelna se saunou a výhledem do zahrady. Při odstraňování růžového latexového nátěru objevily designérky původní omítku. Přestože byla místy poškozená, rozhodly se ji zachovat. Jednotlivé vrstvy starých výmaleb tak dnes připomínají mapu proměn, kterými dům prošel během více než jednoho století. „Nepřetváříme tvář domu. Vytváříme další vrstvu. Sediment současnosti,“ shrnují Johana a Barbora.
Kotěrův byt dostal současný vzhled
Ve třetím patře se nachází byt navržený samotným Janem Kotěrou. Na chodbě se podařilo obnovit původní šablonovou výmalbu podle dobových fotografií. Přibyla také výrazná věšáková stěna inspirovaná Kotěrovou tvorbou. Současnou intervenci představuje červená chodba doplněná vestavěnou skříní ve stejném odstínu. Velkou výzvou byla nová kuchyně. Původní vybavení se nedochovalo, proto designérky navrhly nový nábytek, který materiálově i tvarově navazuje na Kotěrův styl, zároveň ale odpovídá současným nárokům na každodenní používání.
Nejvyšší patro vzniklo podle návrhu Pavla Janáka, jehož autorství se podařilo potvrdit až díky dobovým dokumentům nalezeným Laichterovým prapravnukem. Janák navrhl přístavbu tak citlivě, že ji kolemjdoucí z ulice téměř nevnímají. Stejný princip zvolily i designérky při rekonstrukci. Do jednoho z bytů navrhly autorskou knihovnu inspirovanou tvary z tvorby Kotěry a Janáka. Druhému dominuje velkorysý kuchyňský ostrůvek. Dnes dům žije nejvíce od revoluce. Pořádá se v něm autorské čtení, křty knih, výstavy i vzdělávací workshopy.
Zdroj: autorský text, otherprojectsstudio.com
Galerie: Dům, který znovu ožil. Rekonstrukce bytů v Laichterově domě citlivě navazuje na odkaz Kotěry i Janáka
Marianne Talk s herečkou Evou Podzimkovou
Nejčtenější články
Doporučujeme
V Krči vznikla největší komunitní zahrada v Praze. Lidé tu pěstují zeleninu, posedí u ohně nebo navštíví koně
Zelené terasy v Malvazinkách. Architekti z atelieru Flera vytvořili místo, kde má každý své soukromí, a přitom nechybí společný prostor
Mohlo by se vám líbit
Domácí knedlíky snadno a rychle: Trik Honzy Punčocháře hned na tři druhy z jednoho těsta
