Architekt a umělkyně proměnili starou školu v domov plný světla. Původně jen na krátkou dobu, a nakonec zůstali přes třicet let

Martina Mádlová | 26/05/2026
Rekonstrukce staré školy
Foto: Unique Property Company London Ltd.

Přidejte si Marianne do oblíbených na Google zprávách

Kdysi sem chodily děti do školy, dnes tu stojí výjimečný rodinný domov plný světla, umění a chytrých architektonických řešení. Viktoriánská budova v londýnském East Dulwich ukazuje, že staré budovy nemusí končit jako zapomenuté ruiny. Naopak. S trochou snahy a šikovnosti architektů se mohou proměnit v bydlení s atmosférou, jakou novostavby těžko napodobí.

Jen málokterá proměna působí tak přirozeně jako bývalá školní budova v St Clement’s Yard. Dům z roku 1871 stojí v klidném vnitrobloku a už na první pohled si zachoval svůj původní charakter. Vysoká okna, cihlové stěny, masivní trámy i velkorysé proporce připomínají dobu, kdy budova sloužila jako vesnická škola obklopená poli. Současní majitelé, architekt a výtvarnice, tu původně plánovali bydlet jen krátce. Nakonec v bytě strávili víc než třicet let. A je snadné pochopit proč. Interiér má zvláštní klid, vzdušnost a lehce uměleckou atmosféru, co člověka okamžitě vtáhne. Hned po vstupu vás zaujme monumentální schodiště z betonu a cihel. Je syrově krásné a autentické. Vysoký prostor se vine přes několik mezipater a připomíná spíš galerii než klasickou chodbu. Majitelé ho využili jako místo pro obrazy, knihy i velké sochy.

Staré školní třídy proměnili v otevřený loft plný světla

Největší sílu má hlavní obytný prostor. Tam, kde bývaly školní třídy, dnes vznikl velký otevřený loft s výškou stropu přes sedm metrů. Světlo sem proudí z obou stran domu i přes velká střešní okna. Dominantou je původní kruhové okno s olověnou výplní, které vrhá světlo na prosklenou galerii využívanou jako domácí pracovna. Interiér stojí na kombinaci starých a nových prvků. Původní trámy a odkryté cihly doplňuje minimalistická kuchyně, ocelové schodiště nebo nenápadné posuvné stěny. Kuchyň se navíc dá podle potřeby úplně schovat, takže obytný prostor působí chvíli jako rodinný byt a chvíli připomíná soukromou galerii. Architekti se nesnažili budovu přepsat nebo jí dodat příliš moderní nádech. Naopak nechali vyniknout její historii. Má přirozenou patinu a charakter, co vzniká jen v domech s takovou minulostí.

Terasa nad městem i útulná zákoutí pod střechou

Přestože byt nabízí obrovský otevřený prostor, pořád tu máte dostatek soukromí. Ložnice jsou umístěné v mezipatrech pod střechou a díky členité dispozici působí útulně. Jedna z nich se otevírá přímo do prostoru loftu, druhá zůstává schovaná v zadní části domu s vlastní koupelnou. Velkým bonusem je i střešní terasa s výhledem na panorama Londýna. Dole pod domem čeká klidný dvůr připomínající malé komunitní bydlení mimo ruch velkoměsta. Celý projekt krásně ukazuje, proč mají rekonstrukce historických budov takové kouzlo. 

Zdroj: Autorský text, Unique Property Company, The Spaces

Marianne Talk s návrhářkou Beatou Rajskou: Co nám v oblékání nejvíc ubližuje a jak to zachránit

Související témata bydlení rekonstrukce dům industrial

Nejčtenější články

Inspirace Dlaždice, které jsme při rekonstrukcích vyhazovali, jsou zpět. Retro vzory se vracejí ve velkém Šachovnice nemusí zůstat jen na podlaze. V jemné kombinaci smetanové a terakotové funguje i jako kuchyňská zástěna a vedle tmavého dřeva působí mnohem současněji než klasická černobílá varianta

Poradna Do kuchyní se stěhují lampy, koberce a pohodlné sezení. Soft kitchen je velkým trendem roku 2026

Inspirace Ložnice roku 2026 jsou tmavší, měkčí a útulnější. Minimalismus střídá cocooning Cocooning nemusí znamenat tmavé stěny

Doporučujeme

Načíst další

Mohlo by se vám líbit

Marianne Venkov a Styl