Galerie: Z půdy a prádelny vznikl unikát: Jak dva architekti vytvořili domov plný emocí a příběhů

Systém vytápění, ohřev TV, pračka, sušička, shoz na prádlo, rozváděče atd. jsou důmyslně zakomponovány do „skrytých“ skříní a úložných prostorů ve velké míře umístěných ve vstupní chodbě.

Původní podkroví o rozloze cca 140m2 mělo ideální prostorové předpoklady pro vytvoření dvou mezonetových bytů, silného ducha místa a zároveň vhodnou orientaci, která zaručovala nádherný výhled do okolí i umístění jižních teras. Požadavkem architektů bylo vytvořit otevřený vzdušný byt o velikosti cca 100 m2 s prostorovým uspořádáním odpovídajícím dispozici 4+KK či 3+1.

Požadavkem bylo maximální zachování původních konstrukcí, materiálů i genia loci a provázání s výhledem do okolí.

Základní ideou návrhu bylo jasné rozlišení původních a nových prvků. Původní zachované konstrukce a materiály měl návrh jasně podpořit, ukázat a nechat vyniknout především kvůli zachování charakteru interiéru.

Nové konstrukce a prvky pak měly původní kostru citlivě doplnit a inspirovat se jí, vytvořit funkční prostor bez strhávání pozornosti.

 Z tohoto důvodu byly veškeré původní cihlové štítové a komínové stěny, železobetonový strop prádelny a další prvky odhaleny a doplněny jednoduchými světlými méně výrazným konstrukcemi, materiály a vybavením.

Nově navržené prvky interiéru se jasně inspirují těmi původními - např. použití světlého jemného betonu (pracovní deska kuchyně, lavice pod schody s krbem) odkazují na železobetonový strop původní prádelny, nyní kuchyně. Nebo např. mosazně zlaté prvky v interiéru vycházejí z původních okenních kliček a dveřních klik použitých v domě atd.

Nová kuchyně je vestavěna do prostor původní prádelny a proto je tento prostor  „tvrdší“, než zbývající část bytu, která se nachází v prostorách původní půdy, a je tedy jemnější, útulnější a je zde použito teplejších materiálů. Pro celkové zjemnění a provázání interiéru jsou použity zaoblené detaily (zaoblené rohy a hrany).

Základní koncepcí „odhalení původního a citlivé doplnění“ posunuli autoři při realizaci ještě dále. Architekti říkají: “při odkrývání nánosu vrstev již při realizaci jsme začali objevovat mnoho krásných momentů, na které jsme obratem reagovali. Příkladem může být původně zazděný průchod s cihlovou klenbou na půdu vedlejšího domu, který jsme v interiéru přiznali, nebo třeba obrovský betonový průvlak, který jsme objevili, když jsme prováděli průchod z kuchyně do obývacího pokoje. Ten jsme také odhalili, zachovali a definovali jím průchod mezi těmito dvěma prostory.”

Při realizaci byla koncepce dodržována do největších detailů: Byla využita původní světla z půdy nově nainstalovaná v místech původních konstrukcí.

Byly zachráněny, zrenovovány a hravě použity původní cihlové půdovky, kterými byl jako memento obložen strop vstupní chodby. Z původních trámů byly vyrobeny doplňky do bytu.

„Vše co jsme z půdy odstraňovali, jsme zároveň i skladovali - vybourané cihly, půdovky z podlah, světla, původní trámy. Měli jsme to uloženo snad u celé rodiny a kamarádů ve skladech, garážích a na zahradách. Nakonec jsme téměř vše využili -  stará světla jsme použili do obou bytů na schodišťovou cihlovou stěnu, do každého bytu jsme sami vyrobili pár prvků z původních trámů - od nočních stolků až např. po police. Největší radost máme ze zachráněných půdovek. Půdovky, které nám při přesunu nepopraskaly, jsme očistili od nánosu cementu a nalepili je na strop ve vstupní chodbě.”

Nové technické vybavení bytu je důsledně kryto, což bylo jedním z požadavků zadání.

Systém vytápění, ohřev TV, pračka, sušička, shoz na prádlo, rozváděče atd. jsou důmyslně zakomponovány do „skrytých“ skříní a úložných prostorů ve velké míře umístěných ve vstupní chodbě.

Viditelné jsou pouze elegantní páčkové koncové prvky elektroinstalace od výrobce Vectis odkazující na původní staré vypínače.

Dalším důležitým aspektem při tvorbě návrhu bylo propojení s výhledem do okolí, které místo nabízí.

Při tvorbě dispozičního a prostorového uspořádání tak byly hledány důležité průhledy a návaznosti vnitřního vybavení na okna. Ta byla ve spodním patře jednoznačně určena jak pozičně tak velikostí kvůli návaznosti.

Horní nástavba však poskytla větší možnosti prosklení a i proto zde vzniklo u vstupu na terasu velké fixní okno propojující galerii s výhledem.

V bytě je tak spousta míst, kdy je prostorový vjem z interiéru doplněn návazností na výhledy do okolí.

Návrh pracuje i s orientací ke světovým stranám a distribuci slunečního svitu, kdy se interiér snaží získat maximum přirozeného světla z jihu.

Pomocí většímu prosklení nástavby, odrazu světla o bílou šikminu podkroví nebo např. mléčnému prosklení do koupelny se maximum přirozeného světla rozprostírá do všech prostor v bytě.

Výhledem byla inspirována i malá celá černá sauna, která nechává scenérii díky tmavému interiéru plně vyniknout. 

Pro vybavení bytu byly pečlivě vybírány prvky, které jinak minimalistický interiér a kvalitní materiály v něm vhodně podtrhnou, především svítidla a mobiliár od kvalitních světových i českých výrobců (např. Vitra, Marset, Muuto, FÉST, Bomma, Gravelli, DORSIS, M&T, čeští truhláři).

 Některé prvky si architekti vyráběli sami – designový stolek na gramofonové desky, stěrky atd. “Tím že za realizací stojí od počátku až do konce autorský návrh a oba jsme architekti, nám realizace interiéru trvala déle, než kdybychom jej tvořili pro klienta. To nám ovšem dalo prostor nahlížet na návrh z různých úhlů a být si rozhodnutími velice jistí. Návrh se postupem realizace velmi vyvíjel a od původních koncepčních vizuálů jsme ušli velký kus cesty. Každý prvek jsme si vzorovali, např. jen vzorek správné barvy stěrky jsme si míchali asi v 15 variantách, mosazně zlaté prvky jsme také dlouho vzorovali s původními kličkami. Interiér bytu tak naprosto respektuje zadání i prostor, v kterém vznikl a vytváří charakterem naprosto jedinečné a plně funkční autorské bydlení.“

Zadáním bylo vestavět do staré půdy a prádelny v podkroví bytového domu v Praze – Vršovicích dva byty – jeden pro vlastní bydlení majitelů – dvou mladých architektů, kteří jsou zároveň i autory návrhu a druhý byt určený pro pronájem.

Byt je doladěný do sebemenších detailů.

Ložnice se nese v pastelových tónech.

Citlivě umístěná světla jsou v celém interiéru.

Šatna by neměla v žádném bytě chybět.

Chodba bývá v interiérech často opomíjená.

Odhalené cihly udávají design celého interiéru.

Ložnice pod šikminami bývá komplikovaná.

Atypické řešení dodává interiéru šmrnc.

Nově navržené prvky interiéru se jasně inspirují těmi původními - např. použití světlého jemného betonu (pracovní deska kuchyně, lavice pod schody s krbem) odkazují na železobetonový strop původní prádelny, nyní kuchyně. Nebo např. mosazně zlaté prvky v interiéru vycházejí z původních okenních kliček a dveřních klik použitých v domě atd.

Základní koncepcí „odhalení původního a citlivé doplnění“ posunuli autoři při realizaci ještě dále.

 Architekti říkají: “při odkrývání nánosu vrstev již při realizaci jsme začali objevovat mnoho krásných momentů, na které jsme obratem reagovali. Příkladem může být původně zazděný průchod s cihlovou klenbou na půdu vedlejšího domu, který jsme v interiéru přiznali, nebo třeba obrovský betonový průvlak, který jsme objevili, když jsme prováděli průchod z kuchyně do obývacího pokoje. Ten jsme také odhalili, zachovali a definovali jím průchod mezi těmito dvěma prostory.”

Původní podkroví o rozloze cca 140m2 mělo ideální prostorové předpoklady pro vytvoření dvou mezonetových bytů, silného ducha místa a zároveň vhodnou orientaci, která zaručovala nádherný výhled do okolí i umístění jižních teras.