Svátek svatého Martina pro naše předky nebyl jen o pojídání husy a popíjení vína. Byl to čas výplat za celý rok i lampionových průvodů

Svatý Martin z Tours, který žil ve 4. století, je jednou z nejvýznamnějších postav raného křesťanství a vůbec prvním, kdo se stal světcem díky svému ctnostnému životu, a ne jako mučedník. V patnácti letech vstoupil na přání svého otce do římské armády. A právě k tomuto období se váže legenda, díky níž se stal mimo jiné patronem chudáků a žebráků. Když za kruté zimy projížděl městskou branou ve francouzském Amiens, uviděl u cesty polonahého žebráka, který se třásl mrazem a prosil o almužnu. Martin u sebe neměl peníze ani jídlo, a tak vytasil meč a rozsekl svůj červený důstojnický plášť napůl a jednu polovinu věnoval žebrákovi. Následující noc se mu ve snu zjevil Ježíš Kristus oděný do poloviny pláště, kterou daroval chudákovi. Tento zážitek Martina hluboce zasáhl, přiměl ho opustit armádu, nechat se pokřtít a zasvětit svůj život duchovní dráze. Stal se poustevníkem a nakonec dokonce biskupem ve francouzském městě Tours.

Pečená dýně

Podzimní fenomén jménem dýně: Jak dobyla svět a proč ji vyzkoušet pečenou naslano i nasladko

Ukejhané husy musí na pekáč

Další zajímavá legenda je pak spojena právě s jeho biskupskou funkcí. Když obyvatelé města Tours hledali nového biskupa, vybrali si jej za kandidáta. Martin však o vysoký církevní úřad nestál a před vyslanci se schoval do husníku. Jenže husy ho svým hlasitým kejháním prozradily, a tak nakonec biskupskou hodnost přijal. Údajně za „trest“ pak proto na jeho svátek končí husy na pekáči. Proč je husa oblíbenou svatomartinskou pochoutkou, má však i mnohem prozaičtější vysvětlení. Husy byly v té době už vykrmené po sklizni obilí a připravené na zimu. Zároveň se jednalo o poslední pořádné a vydatné jídlo před blížícím se čtyřicetidenním adventním půstem.

Také letos vás na Vyšehradě čeká tradiční Svatomartinský průvod s lampiony. A chybět nebude ani Martin na bílém koni.

Svatomartinské pod kontrolou

Není žádným tajemstvím, že byl svatý Martin také patronem vinařů. Právě na jeho svátek se otevíralo mladé víno z téhož roku. Už za císaře Josefa II. bylo toto datum dnem, kdy končila služba u sedláků, vyplácela se mzda a u plného stolu se s vinaři poprvé koštovalo nové víno a plánoval další rok. Pravidlo otevírat lahve přesně v 11 hodin (nebo symbolických 11.11) je však nové. Vzniklo až s oficiálním obnovením a registrací značky Svatomartinské v roce 2005 Vinařským fondem ČR. Dnes každé víno, které má být uvedeno na trh pod touto značkou, musí projít přísným hodnocením. Vinař odevzdá vzorky, které posuzuje degustační komise. Jen vína konkrétních šesti odrůd splňující přesně daná kritéria dostanou povolení používat název „Svatomartinské“.

Mohlo by se vám líbit

Nejzajímavější hřbitovy Česka: Jeden má 108 kapliček, jiný je velký jako malý rodinný dům

Koledování s lucernami

Vedle koštování mladého vína a hodování bývalo zvykem na svatého Martina chodit na koledu. Ve středověku a raném novověku patřilo koledování k běžným podzimním tradicím. Zpěvem svatomartinských písní si přivydělávali chudí žáci, tovaryši nebo církevní posluhující (kanovníci), kteří obcházeli stavení. Zejména v německy mluvících oblastech byla tato koleda spojena s průvody s lucernami, ohni a loučemi. Světlo luceren symbolizovalo světlo víry a štědrosti, které Martin šířil. V Německu a Nizozemsku tradice přetrvala dodnes a i v Česku se můžete s lampionovými průvody na svatého Martina setkat. Ve středu 11. listopadu se bude konat již tradičně například na pražském Vyšehradě.

Zdroj: autorský text, Wikipedia, ceskezvyky.cz, vira.cz, dejsivino.cz, praha-vysehrad.cz