Snová rekonstrukce pražského činžovního bytu: Jak se starý zašlý interiér proměnil v umělecké dílo

Rekonstrukce bytu v jednom z prvních činžovních domů v Praze postaveném ve funkcionalistickém stylu nebyla jednoduchá. Nejdřív bylo nutné vyhnat všechny duchy minulosti. „Byt byl v první fázi rekonstrukce očištěn od všech nepovedených a havarijních nánosů času. Prostor sám o sobě začal zářit. V návaznosti na tento silný pocit pak vznikla idea velkorysost prázdna ponechat, a ba naopak ji ještě umocnit,“ vysvětluje architektka Martina Homolková ze studia Malfinio. „Realizace se stala jakousi malou laboratoří hledající hranice možností materiálů, nábytkových konstrukcí a vytrvalosti.“ Architekta navrhla velký atypický nábytkový blok prostupující celým bytem a pojímající vše potřebné – u vstupu jsou v něm zasazeny dvě technické místnosti, šatní skříň, hmota pokračuje dále prostorem a skrývá úložné prostory, křídly krytou kuchyni a vešly se i dvě menší koupelny. Zbytek bytu ponechala autorka jednoduchý a doplněný jen pár výtvarnými solitéry. Z pláště atypicky řešeného bloku se stalo velkoformátové plátno, které dokonale pojednala výtvarnice Klára Spišková. Její silná malba kontrastuje s podkladem ze surových MDF desek a dává celku jedinečnou energii.

Mohlo by se vám líbit

Interiér pražského bytu někoho nadchne, jiného pobouří: Majitel je ale nadmíru spokojený

Narůžovělý nádech i zemitější motivy

„Skořápka bytu reflektuje prapůvodního ducha – ve svém základu zůstala střízlivá bílá, až galerijní. Prostorem proplouvá jen jemný narůžovělý nádech, který se postupně proměňuje a graduje na obou koncích bytu: v obýváku malinovým sofa a v ložnici se míchá s odstíny meruňkové a výrazné červánkové, které se objevují na závěsech od Lindy Kaplanové. Lněné textilie dvou hrubostí obtékají měkkým obloukem postel, oddělují tak spací zónu a jemně zabarvují pronikající světlo. Něžnému výrazu ložnice sráží hrany svítidlo od Inga Maurera a fotografie od Bet Orten,“ popisuje autorka projektu. Ložnice lze od zbytku prostoru oddělit a uzavřít mobilní příčkou. Křehké narůžovělé tóny jsou postaveny do kontrastu s kovy, které jsou použity ve velkých měřítcích. Toto pojetí „jemnosti a surovosti“ se propsalo jak v celku, tak v detailu interiéru. Barevný koncept je doplněný ještě motivem uvnitř a vně – interiér bloku vše v tmavší, uzemněnější. Tón červánkové se v koupelnách proměnil do tmavě cihlové až terakotové barvy, jejíž dojem hřejivosti umocnilo použití ambientního svícení. Návrh akcentuje propojenost (prostorovou, materiálovou, barevnou) a pracuje s dlouhými průhledy prostorem, a ještě jejich prohlubováním pomocí zrcadlení. Průhledy a velký propojený prostor jsou pak nejvelkorysejšími momenty bytu.

Mohlo by se vám líbit

Tajemství dokonalé rekonstrukce historického bytu v Bubenči: Interiér je nejen krásný ale také maximálně funkční

Galerie: Galerie: Rekonstrukce pražského činžovního bytu

30 fotek 31 fotek