Kmeny stromů, břečťan i kameny v interiéru: Rekonstrukce stavení z roku 1811 pod taktovkou architektů
Na úpatí Moravskoslezských Beskyd, v obci Trojanovice, znovu ožilo zemědělské stavení, tzv. pasekářský dům. Dnes nese název Trojhouse. Odkaz předků zůstal zachován, přidal se originální design, špičkové technologie a luxusní lesní wellness.
Usedlost, jejíž základy pamatují počátek 19. století, původně sloužila jako zemědělské stavení s vodním mlýnem. Zároveň se zde odehrávaly nejrůznější slavnosti, jako třeba dožínky. A pojí se s ní opravdu zajímavé příběhy. „Jeden z předchozích majitelů koupil dům za poklad vykopaný u nedaleké kapličky, další pak z refundace z první světové války za ztrátu nohy v bitvě,“ vypráví s úsměvem současný majitel Radim Kovář. A dodává, že když objekt v roce 2008 s rodinou kupoval, manželka to nepovažovala za úplně dobrý nápad. „Dodnes si velmi dobře pamatuju reakci mé ženy, když jsem jí dům poprvé ukázal: ‚Zbláznil ses? Je to obrovské, co bychom s tím dělali?‘… a za týden jsme podepisovali kupní smlouvu,“ usmívá se.
O architektech bylo jasno
Po patnácti letech postupných úprav se majitelé nakonec rozhodli pro radikální proměnu. Volba architektonického studia byla celkem snadná. Trojanovice dlouhodobě vzkvétají pod vizuální taktovkou renomovaného ateliéru Kamil Mrva Architects, tudíž se majitelé obrátili na ně. Původně si přáli pouze úpravu dispozic některých pokojů, nakonec se však s architekty domluvili na celkové rekonstrukci. Základním přáním majitelů bylo zachovat domu historického ducha a zároveň zachytit ráz okolní krajiny. „Našimi pozemky protéká hlubokým kamenitým korytem potok Bystrý, nedaleko se pak nachází spousta stromů porostlých divokým břečťanem. A těmito prvky jsme nechali dům ‚prorůst‘ – najdete v něm kmeny stromů, břečťan i kameny…,“ popisuje Radim Kovář.

Citlivá rekonstrukce domu z roku 1811 zachovala původní ráz stavby a přinesla do ní moderní technologie
Zadání znělo: Co nejmenší zásahy
Architekti se chopili úkolu s maximálním respektem k původní stavbě. Podařilo se jim odstranit nánosy necitlivých novodobých zásahů a zachovat starou atmosféru domu. „Právě historii objektu jsme se rozhodli využít jako hlavní motiv přestavby – zvýraznili jsme, co je na stavbě cenné,“ vysvětluje spoluautor návrhu Ing. arch. Filip Ciahotný. „To je vidět například na zachovaných historických stropech, kamenném zdivu, které místy dosahuje téměř metrové tloušťky, a poctivé řemeslné práci.“ Záměrem architektů bylo vytvořit příjemný prostor, a to za co nejmenších zásahů do stavby jako takové, což bylo i přáním klienta.. „Obnovili jsme historický vstup do domu a příjemnou prosvětlenou chodbu s klenutým stropem z režného zdiva,“ doplňuje architekt. Atmosféru starých časů podtrhla také tradičně členěná dřevěná okna a vchodové dveře. I přes stáří stavby zůstal domu jeho původní krov. „Nebylo jej třeba kompletně předělávat, protože byl zdravý. Nicméně nebyl úplně rovný, což je u takto starého domu pochopitelné, a proto bylo nezbytné před pokládkou krytiny střešní rovinu nejdříve srovnat,“ popisuje Mgr. Martin Novotný z firmy Designové dřevostavby, která se rekonstrukce střechy ujala. Výběr krytiny se pak odvíjel od stáří objektu. „Jelikož jde o historickou budovu, jejíž střešní konstrukce neměla dostatečné statické parametry pro použití těžší krytiny, potřebovali jsme zvolit nějakou relativně lehkou, trvanlivou a hlavně esteticky přijatelnou alternativu. Volba padla na ocelovou krytinu SATJAM Roof,“ vysvětluje spokojený majitel.
Březový háj a staletý kámen
Interiér domu na první pohled ovládly dva hlavní materiály: dřevo a lokální kámen. Nejvýraznějším výtvarným prvkem se pak staly neopracované březové kmeny. „Jako propojující prvek mezi interiérem a exteriérem jsme zvolili březové kmeny, které jsme použili na schodišti vedoucím do druhého podlaží,“ popisuje vznik unikátního konceptu architekt. „Majitel se jimi ale natolik nadchnul, že jsme je následně zakomponovali i do dalších místností – nejen těch společenských v přízemí, ale i soukromých pokojů v patře.“ Kámen, který je v domě použitý, pochází přímo z pozemku a z vrcholu Pusteven. Majitel stavební firmy MRK STAVBY se sám pustil do realizace. Kamenné zídky v patře jsou zakončeny parapety ze starých podlah sousední stodoly, na kterých se kdysi ručně mlátilo obilí cepy. Kameny byly použité i pro nejvyhledávanější relaxační místo v domě – čtecí kout v srdci obývacího pokoje, v podobě kamenné „pece“, knihovny vsazené do stěny s krbem. Ten realizovala firma Krby Hlučín.
Smart home maskovaný historií
Ačkoliv dům dýchá historií, je celé stavení ovládáno inteligentním systémem řízení Control4, a to pomocí nástěnných programovatelných vypínačů připomínajících ty konvenční, a také několika tablety. O vše se z hlediska návrhu i instalace postarala firma FAMFULÍK. Zvuk z reproduktorů vestavěných ve stěnách se line interiérem, aniž by kdekoli překážela vizuální technika – veškerá aparatura je skryta v technické místnosti. Digitální technologie přinášejí pohodlí i ven. Přes tablet lze z vířivky ovládat venkovní kino, spouštět vodopád na terase lemované skalkou, zapínat hudbu z outdoorových reproduktorů nebo uvést do provozu exkluzivní lesní wellness s barem a saunou.
Dokonalá spolupráce
Zdroj: autorský text, SATJAM
Galerie: Kmeny stromů, břečťan i kameny v interiéru: Rekonstrukce stavení z roku 1811 pod taktovkou architektů
Nejčtenější články
Doporučujeme
Načíst dalšíMohlo by se vám líbit

Škola, jakou jste ještě neviděli: V pražské zahradě vyrostla učebna, kde se děti učí pod korunami stromů







