Přejít k hlavnímu obsahu
Marianne Bydlení Objednat >
Marianne Venkov & styl Objednat >
Novinky

KVÍZ: Vyznáte se v české architektuře a poznáte ty nejznámější gotické či renesanční památky?

Info ikona
KVÍZ: Vyznáte se v české architektuře a poznáte ty nejznámější gotické či renesanční památky?

České architektura je díky umístění země mimořádně bohatá, co do množství různých architektonických slohů a stavebních stylů i jejich koncentrace. Řada památek je zapsaná na seznamu Světového dědictví UNESCO. Umíte tyto poklady zařadit do správného historického období?

Terezie Benoni | 1. 02. 2024

Románská architektura

Tvoří první fázi vývoje architektury na českém území s dochovanými stavbami. Z předchozí, velkomoravské fáze, se dochovaly pouze archeologické nálezy. V období románského slohu vznikají v Česku první kamenné stavby, a to především kostely a budovy klášterů, ke konci období také první hrady a městské stavby (opevnění, domy). Stavby románské architektury vznikaly na českém území od sklonku 9. století do poloviny 13. století, kdy se začal zvolna prosazovat sloh gotický.

Gotika

V období ve 13.– 14. a částečně také v 15. století se České království svým významem zařadilo mezi nejdůležitější země Evropy. Stavitelé si rychle osvojili nové architektonické ideje přicházející ze západních zemí Evropy. Dřevěné budovy byly nahrazovány kamennými stavbami, což umožnilo jejich zachování po celá další staletí. Gotické chrámy se staly výraznými dominantami mnoha českých, moravských a slezských měst. Výška hrála významnou roli v prostorové orientaci. Úzká vysoká okna byla zdobena vitrážemi.

Renesance

Ve 2. polovině 15. století do Českého království pronikají myšlenky italské renesance a v architektuře tvoří významnou fázi vývoje. V českých zemích se renesanční sloh projevoval přibližně od konce 15. století do první poloviny 17. století. V porovnání s gotikou trvalo období renesance na českém území poměrně krátce. Stavební aktivita se soustředila především na obytnou architekturu, mezi kterou patří zámky, paláce nebo měšťanské domy.

Manýrismus

Manýrismus byl přechodovou fází mezi renesančním a barokním uměním. I přes to, že Praha byla na konci 16. a počátku 17. století významným evropským centrem manýrismu, v české architektuře se tento styl příliš neprojevil a měl čistě palácový charakter. Byl ve velmi těsném sepětí se dvorem císaře Rudolfа II., kde působili významní představitelé manýrismu.

Mohlo by se vám líbit

Baroko a rokoko

Do Českého kálovství se dostává po bitvě na Bílé hoře v roce 1620. V té době české země zažily skutečný stavební rozkvět. Aby práce probíhaly, co nejrychleji a co nejefektivněji, byli do země ve velkém množství zváni architekti a stavitelé z Itálie, Rakous, německých zemí, a někteří dokonce i z Francie. V českých zemích pracovalo velké množství zahraničních i domácích architektů, malířů, sochařů, či zahradních architektů, kteří po sobě zanechali mnoho skutečných skvostů.

Klasicismus

Zatímco doba pozdního baroka v českých zemích je spjata především s panováním Marie Terezie (1740–1780), po její smrti byl tento styl stále častěji nahrazován klasicismem a nakonec i empírem. Přechod od baroka ke klasicismu ohlašuje přestavba Pražského hradu vídeňského architekta Nicolo Pacassiho.

Empír

Tento styl navazuje na dávné tradice starořeckých a římských slohů, využívá jejich stavebních funkcí i motivů. Typické pro empírové stavby jsou čisté, pravidelné tvary s minimem ozdob, linie jsou přímé, jednoduché až strohé. Hlavním znakem empírové architektury je časté užití výrazných sloupů a trojúhelníkových průčelí větších staveb.

Secese

Významná byla v české architektuře vlna secese na přelomu 19. a 20. století. Typické jsou secesní stavby, především jako soukromé vily, hotely, či veřejné budovy (radnice, školy, krematoria) a také několik kostelů či zámeckých budov.

Kubismus

Objevil se na samém počátku 20. století jako avantgardní umělecké hnutí které vycházelo ze zcela nových představ. Princip kubismu spočívá v prostorové koncepci díla, kdy zachycuje předměty nikoli jen z jednoho úhlu, nýbrž z několika úhlů současně. U trojrozměrných předmětů pak vzniklo mnoho průhledů s neobvyklými úhly pohledu.

Funkcionalismus

Od 20. let 20. století architektura tíhla k funkcionalismu, architektonickému stylu uplatňujícímu především kritéria funkčnosti, užitnosti, plnící praktický účel. Tento směr se řídí mottem „forma následuje funkci“, což se v praxi projevuje prostou někdy až strohou jednoduchostí linií.

Mohlo by se vám líbit
Zdroj článku