Válka a drahé energie mění české stavebnictví. Firmy začínají přehodnocovat, z čeho vlastně stavět. Polystyren už není jistota

Krize na Blízkém východě se může na první pohled zdát českému stavebnictví vzdálená. Jenže realita trhu funguje mnohem propojeněji. Jakmile začnou kolísat ceny ropy, okamžitě se to propisuje do výroby i dopravy materiálů, které jsou na ropných derivátech závislé. Typickým příkladem je expandovaný polystyren, jeden z nejpoužívanějších izolačních materiálů posledních desetiletí. Právě u něj dnes firmy stále častěji narážejí nejen na cenu, ale i na nejistotu dodávek. „V současné době už nejde jen o to, kolik materiál stojí na faktuře, ale kdy, a zda vůbec, bude na stavbě fyzicky přítomen,“ upozorňuje Lukáš Kmenta, odborník na izolace ze společnosti Huntsman Building Solutions. Podle něj současná situace nutí stavební sektor hledat technologie, které nejsou tolik závislé na výkyvech trhu a zároveň nabídnou více funkcí v jednom řešení.

Investoři dnes neřeší jen cenu. Důležitá je rychlost i energetická úspora

Změna přemýšlení je podle odborníků vidět hlavně u novostaveb a větších rekonstrukcí. Investoři už nechtějí jen levné řešení na začátku. Stále více je zajímá dlouhodobá energetická úspornost, životnost materiálů nebo rychlost samotné realizace. Do popředí se proto dostávají stříkané pěnové izolace s uzavřenou strukturou buněk. Tato technologie se ještě před několika lety brala spíš jako okrajové řešení, ale dnes začíná být běžnou součástí moderních úsporných staveb. Velkou výhodou je hlavně to, že jedna vrstva zvládne více funkcí najednou. Kromě tepelné izolace funguje také jako parozábrana a v některých případech i jako ochrana proti radonu. U podlah navíc vytváří souvislou vrstvu bez spár a brání vzniku tepelných mostů. „Při použití systémů s uzavřenou strukturou buněk dokážeme izolovat podlahu rodinného domu během jediného dne. Investor tím nekupuje jen materiál, ale v podstatě si kupuje čas a jistotu, že izolace bude fungovat po celou dobu životnosti stavby bez degradace,“ vysvětluje Lukáš Kmenta.

Průmyslové haly potřebují odolnější řešení než dřív

Ještě výrazněji se změna projevuje v průmyslovém sektoru. U skladových hal, výrobních objektů nebo zemědělských staveb totiž hraje velkou roli nejen tepelná izolace, ale také rychlost montáže a mechanická odolnost materiálu. Klasické deskové izolace bývají u komplikovaných konstrukcí problematické. Nerovné povrchy, spoje nebo členité detaily často vytvářejí místa, kudy uniká teplo nebo proniká vlhkost. Stříkaná pěna se naopak pevně spojí s podkladem a vytvoří souvislou vrstvu bez mezer. Uzavřená buněčná struktura nenasakuje vodu a pomáhá zvyšovat i celkovou tuhost konstrukce. Pro firmy je důležitá také rychlost aplikace, která může být oproti klasické montáži několikanásobně vyšší.

České stavebnictví čeká proměna

Současná situace zároveň urychluje širší změnu v celém stavebním sektoru. Evropská legislativa dál zpřísňuje požadavky na energetickou náročnost budov a zároveň roste tlak na snižování uhlíkové stopy. I to je důvod, proč firmy hledají materiály s co nejlepšími izolačními vlastnostmi při co nejmenší tloušťce a zvládající víc funkcí najednou. „Budoucnost stavebnictví leží v materiálech, které jsou inteligentní. Tedy takové, které řeší více stavebních problémů najednou: izolují teplo, zastavují vlhkost a zpevňují stavbu,“ říká Lukáš Kmenta. Paradoxně tak může právě současná nejistota stavebnictví posunout dál.