Ztracené klíče, přeplněná kuchyňská linka nebo skříň, ve které už není kam sáhnout. Zdánlivé drobnosti nám dokážou znepříjemnit celý den. Podle nového průzkumu ovlivňuje hledání věcí náladu 43 % Čechů a většina domácností má alespoň jedno místo, kde se pořádek dlouhodobě nedaří udržet. Konzultantka metody KonMari Jolanta Kovářová vysvětluje, proč nás nepořádek zatěžuje, i když ho nevidíme, a jak si doma udělat místo bez zbytečného stresu.
Možná to znáte také. Ráno spěcháte do práce, děti se chystají do školy a najednou nemůžete najít klíče. Nebo nabíječku, kterou jste ještě včera drželi v ruce. Začnete prohledávat zásuvky, přehrabovat věci na stole a nervozita roste. Podobné situace přitom nejsou žádnou výjimkou. Z mezinárodního průzkumu, který pro IKEA realizovala agentura YouGov, vyplývá, že za dobře organizovaný považuje svůj domov jen 45 % Čechů. V celosvětovém srovnání je to 54 %. A celých 84 % českých respondentů přiznává, že mají doma alespoň jedno místo, kde se jim pořádek nedaří udržet.
Nejde přitom jen o rozházené oblečení nebo hromadu nádobí ve dřezu. Nepořádek se může skrývat také za zavřenými dvířky skříněk, v zásuvkách nebo krabicích, do kterých odkládáme věci s tím, že se k nim jednou vrátíme. Podle konzultantky metody KonMari Jolanty Kovářové nás právě takové odkládání může nenápadně zatěžovat. „Často nejde o samotné věci, ale o rozhodnutí, která jsme odložili. Ne proto, že bychom byli líní, ale proto, že jsme na ně v tu chvíli neměli čas nebo energii. Právě tato odložená rozhodnutí vytvářejí neviditelný stres,“ vysvětluje.
Zajímavé je, co všechno si doma schováváme. Podle průzkumu má 39 % Čechů kabely k elektronice, kterou už dávno nevlastní. Téměř čtvrtina respondentů (24 %) uchovává mimo dohled památky na bývalé partnery. A v 29 % domácností někdo pořizuje organizéry především proto, aby to vypadalo, že uklízí. Jenže další krabice nebo úložný box nemusí problém vyřešit. Kovářová doporučuje nejprve rozhodnout, co si chceme ponechat, a teprve potom hledat vhodné místo. „Organizér je hezká tečka za rozhodnutím, ne jeho náhrada. A u věcí, na kterých visí vzpomínky, pomáhá si uvědomit, že se loučíme s předmětem, ne se vzpomínkou,“ dodává.
Ztracená nabíječka i nepořádek na lince. Kolik času a nervů nás stojí?
Podle průzkumu ovlivňuje hledání věcí náladu 43 % Čechů. Sedmi procentům dokáže zkazit dokonce celý den. Psychoterapeut Benedikt Říčný vysvětluje, že každá nedokončená záležitost může představovat další nárok na naši pozornost. „Každá nedodělaná věc představuje potenciální požadavek na naši pozornost. Může vytvářet tlak a napětí, které běží na pozadí. Když ráno spěcháme a nemůžeme najít klíče, napětí vzroste a mozek situaci vyhodnotí jako naléhavý problém. Spustí stresovou reakci, která pak může nastavit tón celého dne,“ říká.
Hledáním navíc ztrácíme čas. Češi ve věku od 18 do 30 let odhadují, že svou nabíječku hledají průměrně devět minut denně. V celé české populaci je to podle odpovědí respondentů průměrně čtyři minuty. Lidé žijící s dětmi do 17 let pak odhadují, že hledáním věcí potřebných pro děti stráví deset minut denně. Za rok to představuje více než 60 hodin. Nepořádek ale neovlivňuje jen jednotlivce. Dokáže vyvolávat také rodinné neshody. Nejčastěji se Češi kvůli němu dohadují u kuchyňské linky (35 %) a v koupelně (32 %). V domácnostech s dětmi se navíc 57 % respondentů hádá kvůli nepořádku v dětském pokoji. Říčný upozorňuje, že za podobnými konflikty často nestojí samotné věci, ale rozdílné představy o fungování domácnosti. Důležitější než snaha o dokonalý pořádek proto může být společná dohoda, co komu vyhovuje a kdo za co odpovídá.
Foto: Ikea
Patnáct minut, které mohou změnit atmosféru doma
Dobrou zprávou je, že začít nemusíte velkým víkendovým úklidem. Jolanta Kovářová doporučuje jednoduchou patnáctiminutovku, do které se může zapojit celá rodina. Nastavte si časovač na 15 minut a rozdělte si místnosti. Děti mohou začít ve svých pokojích, jeden dospělý se pustí do kuchyně a druhý třeba do předsíně. Pak už stačí postupovat podle několika jednoduchých kroků:
Vyhoďte odpadky, které se v místnosti nahromadily.
Odneste použité nádobí do kuchyně.
Oblečení vraťte do skříně, pověste na háček nebo dejte do koše na prádlo.
Věci, které mají své stálé místo, vraťte tam, kam patří.
U ostatních se rozhodněte, zda si je chcete nechat a najít jim místo, nebo je poslat dál.
Když se zapojí čtyři lidé, zvládnou za čtvrt hodiny dohromady hodinu práce. Nemusí být hotovo všechno. Důležité je začít a vytvořit si jednoduchý systém, který nebude vyžadovat neustálé přemýšlení. Pomoci může i to, když má každodenně používaná věc své stálé místo. Klíče patří na háček nebo do misky u dveří, nabíječky do jedné zásuvky a školní potřeby tam, kam děti samy dosáhnou.
Blížící se svátky často přinášejí další důvod k úklidu. Zajímavé ale je, že Češi jsou podle průzkumu vůči nepořádku před návštěvou tolerantnější než lidé v celosvětovém srovnání. Na uklizeném domově před příchodem hostů záleží 70 % českých respondentů, zatímco celosvětově 80 %. Čtvrtina Čechů přiznává, že během posledního roku před návštěvou jednoduše přesunula nepořádek do jiné místnosti. A 23 % si nechává doma i dárky, které se jim nelíbí, jen proto, že by je jejich dárce mohl chtít někdy vidět. Jolanta Kovářová nabízí jednoduchou radu: „Dárek není smlouva, která nás zavazuje uchovávat ho celý život. Svůj smysl naplnil ve chvíli, kdy nám jím chtěl někdo udělat radost. Můžeme za něj poděkovat a poslat ho dál, aby potěšil někoho dalšího.“
Zdroj: autorský text, článek vychází výhradně z dodané tiskové zprávy a údajů průzkumu IKEA, který realizovala agentura YouGov v dubnu 2026 na vzorku 1 011 respondentů z ČR
Marianne Talk s terapeuty Michalem a Michaelou Bartošovými: Co chtějí muži od žen a ženy od mužů?
