Proměna, která pohladí po duši: Pryč je fádní béžová i agresivní vínová

Majitelka si přála dostat do interiéru přírodní materiály a decentní barvy, na podlahu položit kvalitní, odolnou a bezpečnou dlažbu, která neklouže a snadno se udržuje v čistotě. Renata si na pomoc přizvala designérku Pavlu Kirschner. „Původní koupelna byla v béžové a trochu agresivní vínové. Dlažbu jsme měli z ne příliš kvalitního materiálu, stačila malá nehoda, třeba když na ni spadl skleněný kelímek, hned se kousek dlaždice odloupl a rozdrolil. Návštěvám se sice koupelna líbila, ale já cítila, že to nějak není ono. Navíc po deseti letech používání už vypadala lehce omšele a zanedbaně, ať jsem ji uklízela, jak to jen šlo. S manželem inklinujeme ke klidným barvám a přírodním materiálům a ty abyste v ní pohledali! Nevyhovovala nám ani kombinace vany a sprchového koutu, raději se totiž spíš sprchujeme, protože se snažíme otužovat a to ve vaně jde jen stěží,“ říká Renata. Zadání pro Pavlu bylo tedy jasné: praktická krásná koupelna, kde bude radost se otužovat, ale i relaxovat. Povedlo se nám spojit praktičnost s nekomplikovaným designem. Vždycky jsem šťastná, když to do sebe takhle pěkně zacvakne a vznikne něco, co nemá každý! Renata má koupelnu, která se jen tak neokouká a nepodléhá trendům. A kdyby ji přece jen chtěla po čase osvěžit, stačí změnit výmalbu, aniž by musela řešit nábytek: se dřevem a betonem si skvěle rozumí spousta barev, sem by se dobře hodila třeba i čistě bílá nebo krémová. Stejně přizpůsobivé jsou akcentní černé baterie a doplňky, které bezvadně vyzní právě v barevně střídmém prostoru. Potěšilo mě, že se jich majitelka nezalekla, většina mých klientů totiž upřednostňuje tradičnější nerezové. Velkou radost mám z dřevěného rámu zrcadla, který připomíná vyplavené dřevo, evokuje moře a pohodu a parádně pasuje k umyvadlům.“

Místo divočiny vyhrály jemné tóny

„Snažila jsem se udržet prostor koupelny v jemných barvách, které mají manželé v oblibě a cítí se mezi nimi dobře, a stejně pečlivě jsem vybírala i materiály – zvolili jsme kameninu, beton, dřevo a keramiku. Přesto jsem měla ještě za lubem nějaký dechberoucí solitér, který by harmonickou jednotu barev trošičku ‚rozbil‘ a barevně i stylově se vymykal, například něco na způsob orientální komody s výraznou patinou a ručně vyráběnými knopkami. Před očima jsem stále měla sytě červenou nebo tyrkysovou, ale manželé moje nadšení nesdíleli,“ směje se Pavla a pokračuje: „Je pravda, že už tak byl prostor koupelny úzký a další kus nábytku by mohl překážet a není nic horšího, než když při vycházení ze sprchy neustále narážíte do rohů skříněk. Au!“ Koupelna je bohužel bez oken, ale díky světlým a svěžím barvám je tu světla habaděj. „Zkouším to s živými pokojovkami a zatím se jim tu daří, zvolila jsem stínomilné kapradiny, které to prý v pohodě zvládnou. Jsem ráda, že jsme s Pavlou šly do elegantního stylu, který je živý a má šmrnc: prostor je trochu pánský i dámský, takový příjemný mix, který se líbí mně i manželovi. A splnila jsem si přání v podobě hlavové sprchy! Po ní jsem toužila roky a konečně mám dostatečně velký sprchový kout, kde si ji můžu užít naplno,“ říká Renata.

TEXT: MIRKA VERNEROVÁ | FOTO: ROBERT TICHÝ