Jedno dítě, dva domovy. Podle výzkumů má střídavá péče i svá pozitiva

Schopnost přizpůsobit se různým podmínkám a okolnostem patří k základní výbavě pro život. A právě v tomto ohledu přinášejí výzkumy dobrou zprávu: Děti z rozvedených rodin, které tráví podobné množství času s matkou i otcem, dosahují podle studie, uveřejněné na serveru Americké psychologické asociace, lepší schopnosti se přizpůsobit než děti, které žijí a stýkají se pouze s jedním rodičem.

Psycholog Robert Bauserman k tomuto závěru dospěl na základě metaanalýzy 33 studií, které zkoumaly děti ve výhradní a společné péči a srovnávaly přizpůsobení dítěte s "normálními" rodinami. Z bádání vyplývá, že děti ve střídavé péči měly méně problémů s chováním a emocionálními problémy, prokazovaly vyšší sebevědomí, měly lepší rodinné vztahy a školní výsledky než děti ve výhradní péči. Podle Bausermana je to pravděpodobně proto, že společná péče poskytuje dítěti příležitost trvalého kontaktu s oběma rodiči.

Více přátel a méně stresu

Další výzkum pak potvrzuje, že u dětí, které žijí na plný úvazek s jedním rodičem, existuje větší pravděpodobnost, že se budou cítit ve stresu než děti ve sdílené péči. Ukazuje to studie Demografické jednotky Stockholmské univerzity. Vysvětlením může být fakt, že děti, které tráví většinu času pouze s jedním rodičem, ztrácejí cenné zdroje, jakými jsou příbuzní a přátelé. Vyšlo také najevo, že děti ve střídavé péči jsou pravděpodobně méně stresované díky tomu, že je jim dopřáno mít aktivní a pevnější vztah s oběma rodiči. Jinými slovy: bydlení ve dvou domovech pro děti neznamená emocionální nestabilitu.

Lepší oba, než jen jeden

Také sociolog Petr Fučík z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity dospěl k závěru, že podle zahraničních výzkumů se ukazuje, že pozitiva styku s oběma rodiči převažují nad negativy pravidelného stěhování. „Výraznější negativní dopady po rozvodu či rozchodu rodičů lze naopak vidět u dětí, které vyrůstají pouze s jedním rodičem," dodává. Na druhou stranu připouští, že střídavá péče má i své minusy, a to zvláště v případě, že jsou povahy a přístupy rodičů k výchově příliš rozdílné.

Právě odlišné postoje k výchově a nedostatečná komunikace rodičů bývají při střídavé péči častým kamenem úrazu. Domácí úkoly, předávání sportovních dresů, léků, v jedné rodině příliš volná, v druhé zase příliš autoritativní výchova… Ačkoliv už jako matka či otec dítěte odděleně, střídavou péči nelze úspěšně zvládnout, aniž byste se spolu nedomlouvali na praktických záležitostech a určitém řádu. Na druhou stranu je dobré opustit představu, že budete mít zcela přesnou kontrolu nad tím, jak to funguje v té "druhé" domácnost, a přidělávat si tak zbytečný stres.

Co můžete jako rodič udělat pro fungující a pohodovou střídavou péči?

1. Nikdy dítě nelitujte, že má dva domovy a že to má těžké.

2. Nevynahrazujte mu svou nepřítomnost tím, že ho budete příliš zahrnovat dárky a odpouštět mu plnění povinností.

3. Dbejte o řád, jehož základy by měly platit v obou rodinách.

4. Využijte čas s dítětem na maximum. Povídejte si, choďte na procházky, smějte se spolu.

5. Důvěřujte svému expartnerovi i jeho případné nové partnerce. A komunikujte s ním co nejčastěji: jednou týdně si například zavolejte a řekněte si to nejdůležitější. Pokud to mezi vámi dvěma zásadním způsobem vázne, dítě to vycítí a přispívá to k jeho psychické nepohodě.