Úklidová influencerka Kateřina Brožová učí ženy, že cílem není dokonalost, ale svoboda

Úklidová mentorka a autorka projektu Úklid pro klid stojí za stejnojmenným instagramovým profilem, kde sledujícím nabízí jednoduché systémy, minimalismus a návrat k přírodním prostředkům. K úklidu se dostala nenápadně – na mateřské dovolené, kdy s příchodem druhého dítěte začal doma narůstat chaos. Její filozofie je jednoduchá: méně věcí, více klidu. A hlavně systém, který funguje i v běžné domácnosti.

Jak se z obyčejného úklidu stala vaše vášeň, a nakonec i práce?

To je trošku takový omyl, že jsem milovnice úklidu. Je to přesně naopak. Jsem chaotický člověk a jen se snažím v tom mém chaosu hledat řád. Úklid nemám ráda, nikdy jsem ho nemilovala, nejsem puntičkář. Spíše jsem se snažila co nejvíc zjednodušit, aby mi úklid netrval dlouho, abych v tom měla nějaký systém a abych nemusela uklízet tak často.

Dá se i v chaosu najít řád?

Je to o disciplíně a dodržování nějakých pravidel, které si člověk nastaví celkově v životě i v udržování domácnosti. Proto vznikl můj projekt 10 věcí, které je potřeba udělat každý den, aby domácnost zůstala čistá a nebyli jsme otroky domácnosti.

Co byste poradila těm, kteří mají pocit, že jsou otroky domácnosti?

Pokud člověk nebydlí sám, tak bych určitě zapojila celou rodinu, protože my ženy si často myslíme, že to stojí na nás. Nechceme si říkat o pomoc, bojíme se, že něco nezvládneme, ale pokud doma bydlí čtyři lidi a jste na to sama, tak je to náročné. Proto říkám, že důležité je delegování. A potom najít si v tom systém. Jsou to zdánlivě drobnosti. Když přijdu domů, můžu nechat pohozené boty, nebo přehodit kabát v kuchyni a klíče hodit na linku. Nebo to udělat naopak, vyzuji si boty a dám je do botníku, svleču kabát a pověsím ho na ramínko, klíče dám na své místo. Buď během pěti minut vytvořím chaos a nepořádek, nebo udržuji pořádek jednoduchými kroky.

Říkáte, že cílem není dokonalý domov, ale svoboda. Jak se pozná zdravý vztah k úklidu?

Já rozděluji nepořádek na běžný a chronický. Tomu běžnému se nedá vyhnout, vy v té domácnosti žijete, a je důležité, aby nás běžný nepořádek nestresoval a nebyli jsme z toho vyřízení. Třeba když si děti hrají a všude je lego, do toho vaříte, děláte úkoly, tak je všude sice chaos, který se dá ale během deseti minut zase do pořádku. Ale chronický nepořádek má na nás vliv i dlouhodobě - to když otevřete každou skříň, šuplík a chrlí se na vás věci z každé místnost a nedá se uklidit během dvaceti minut. Tomuto nepořádku se vyhýbám, tomu běžnému říkám ano, a nevadí mi to.

Máte nějaký jednoduchý tip, jak začít s úklidem, když je v bytě chaos a člověk neví, kde začít?

Mám. Dodržuji takové pětiminutovky, kdy uklízím jakoby navíc, nad rámec běžného úklidu, který děláme každý den. Tak si dám deset minut něčeho, do čeho se mi fakt nechce. Třeba otevřu skříň s oblečením, nebo šuplík v kuchyni, kde najdete všechno od šroubováku po izolepu, žvýkačky a metr. Pak si dám těch pět až deset minut, i když se mi do toho nechce, a roztřídím to. Pět minut navíc vás nezahltí, takže k tomu nedostanete odpor. Pokračuji pozvolna a neubírá mi to moc času. Můj mozek je snadné přesvědčit, že něčemu věnuji pět minut, než když bych si řekla, že budu uklízet hodinu nebo dvě.

Jak byste popsala váš přístup k úklidu?

Jako systém, ze kterého když vznikne rutina, tak je to fajn. Rutinu pak děláte automaticky a nemusíte nad tím přemýšlet. Já to často přirovnávám k čištění zubů, kdy malé dítě učíte, aby si je čistilo a učíte ho vytvářet si návyk. Stejně tak máte návyk, když ráno vstanete, tak uklidíte postel, nebo když máte špinavý hrneček, dáte ho hned do myčky, ne do dřezu. Prostě je to propojení systému s rutinou.

Říká se, že nepořádek má vliv i na naši psychiku a že když je čisto, je nám líp i na duši.

Na to existují studie, v nichž se prokázalo, že pokud nás obklopuje chaos, tak to mozek bere jako nějaký nevyřešený úkol. My to možná ani v té realitě nevnímáme, ale někde nám tam blikají kontrolky, že musíme tohle udělat, a vyvádí nás to z míry. Já to mám propojené hodně, asi bych nedokázala dlouhodobě pracovat v chaosu. A když mi není psychicky dobře, tak jdu uklízet. Dělám takové náletové úklidy, a když mě to popadne, jdu třeba na půdu, kde běžně neuklízím. Když máme nějaký problém a začneme uklízet, většinou přijde i řešení. Tím, že si vyčistíte prostor kolem sebe, tak nás něco napadne.

Jaký je váš oblíbený úklidový rituál, bez kterého nezačnete den?

Ráno pokaždé vstanu, ustelu postel, otevřu okno, tak jestli se tohle dá považovat za rituál? I pro ten mozek je to takový první splněný úkol, že si můžete odfajfknout tu postel. I večer je pak velký rozdíl, když jde člověk do ustlané nebo neustlané postele.

Co je podle vás největší bariéra, která lidem brání v udržování pořádku?

Ono je to stejné jako s cvičením nebo zdravým životním stylem. To je docela náročné udržovat dlouhodobě, ale pokud člověk disciplínu a řád v sobě má, a chce na sobě pracovat, tak to jde. A to, co nás obklopuje, je důležité stejně jako to, co jíme, jak přemýšlíme, jestli se hýbeme. Pro mě je úklid součástí životního stylu. Proč to lidi nezvládají, nebo nevydrží? Je to podobné, proč přestanou jíst zdravě nebo přestanou cvičit.

Vidíte rozdíl mezi minimalistickým a funkčním úklidem? Který je podle vás udržitelnější?

Já jsem snad největší příznivec minimalismu. Minimalismus zbožňuji. Já si ani nenechávám doma knížky. Jen ty, které ve mně zanechaly nějakou velkou stopu, jinak je po přečtení posílám je dál. To samé s oblečením, věcmi…Já si třeba ani nechci koupit rychlovarnou konvici, vodu ohřívám v hrnci, protože mi přijde zbytečné mít další věc na ohřívání vody. I když už si ze mě moji známí dělají legraci a říkají, že bych si tu konvici koupit mohla. Nechci ale další krám do domácnosti.

Hodně pracujete s přírodními prostředky. Proč jste se rozhodla pro tuhle cestu?

Já v tom byla vždycky divná, protože octem a sodou jsem uklízela už v době, kdy to nebylo populární. Vlastně jsem se snažila paradoxně napasovat do normálu, a zkoušela jsem přípravky z drogerie. Jenže mi to přišlo, že to nefunguje, že to divně voní, že to nečistí. Tak jsem se vrátila k tomu svému. Jednak to pro mě bylo přirozené, a taky proto že je to ekologické, že mi to neublíží a že to neublíží ani mému okolí.

Změnil se díky úklidu i váš pohled na život, psychiku nebo každodenní fungování?

Ano, život se mi extrémně otočil. Beru to jako součást mého životního stylu, takže jsem změnila nejen přístup k úklidu, ale i pohyb, stravování, a celkový životní mindset. Jsem ráda, když mě obklopuje čisto. Dodává mi to klid.