Zřejmě nejznámější pojmenování březnového úplňku je Červí měsíc (zem začíná tát a objevují se žížaly). Zvyk dávat jména jednotlivým úplňkům pochází z indiánské kultury. Jména, které úplňky „nosily“, vystihovala nejdůležitější charakteristiky daného období. Často se tyto názvy používaly pro označení celého období až do následujícího úplňku, a tvořily tak indiánské kalendáře, předávané z generace na generaci. Evropští osadníci v Americe pak tato jména často mírně upravili a doplnili o vlastní názvy. Tím vznikla řada variant názvů jak podle původu v rozdílných indiánských kmenech, tak podle úprav přistěhovalců. Březnový úplněk byl tedy nejen „Červí“, ale též „Vraní“ , protože vraní krákání označovalo konec zimy, nebo také Úplněk ledové krusty, protože sněhová pokrývka se pokrývala krustou z tání ve dne a mrazu v noci či „Úplněk mízy“. Mezi osadníky byl známý také jako Postní úplněk a byl považován za poslední úplněk zimy.