Dědictví aneb Kurvahošigutntag: Některá místa z filmu zůstala stejná, jiná byste dnes nepoznali

Když v roce 1992 vstoupilo do kin Dědictví aneb Kurvahošigutntág, málokdo tušil, že sleduje generační výpověď o devadesátkách. Režisérka Věra Chytilová vsadila na syrovost, skutečné prostředí i naturální herectví. A právě autentické lokace dělají z filmu dodnes magnet pro fanoušky. Jenže čas běží a místa natáčení se mění rychleji než Bohušovy nálady.

Olšany jako filmová Mekka, která se změnila k nepoznání

Hlavní kulisy vznikly v obci Olšany na Vyškovsku. Právě tady se zrodilo Bohušovo království plné slivovice, hádek a improvizovaných hlášek. Největší legendou byla hospoda, které nikdo neřekl jinak než U Pštrosa. Tady se odehrávaly památné scény s Vlastičkou v podání Dagmar Havlová. Pokud si dnes plánujete dát pivo na stejném místě, máte smůlu. Budova roky chátrala a obec ji nechala zbourat. Na jejím místě stojí moderní kulturní dům. Pro někoho pokrok, pro jiného konec jedné éry. Podobný osud potkal i Bohušovu chalupu. Dům, kde žila filmová teta, už nenajdete. Zůstal jen sklípek v okolí. Místo dnes zabírá novostavba. Realita prostě není skanzen a vesnice žijí dál.

Bazén mezi slepicemi a další filmové perličky

Pamatujete si scénu, kde se Bohuš cachtá v bazénu postaveném přímo na dvoře? Ten vznikl jen kvůli filmu. Obec ho po natáčení odkoupila, ale ani ten dnes už neslouží svému účelu. Tetu si zahrála tehdy pětaosmdesátiletá Anna Pantůčková, skutečná obyvatelka domu. Žádná herečka, žádné manýry. Právě takové obsazení dalo filmu sílu. A Bolek Polívka? Ten si roli užíval naplno. O natáčení se traduje, že skleničky často nebyly jen rekvizita. Možná i proto působí některé výstupy tak odzbrojujícím dojmem.

Brno jako symbol velkého světa

Zatímco Olšany reprezentovaly venkov, Brno ve filmu zosobnilo svět peněz, moci a chaosu. Hotel Slavia, kde Bohuš vyhazuje vrchního, prošel rekonstrukcí. Na ulici Česká se odehrálo slavné setkání s Karel Gott, který si zahrál sám sebe. A budovu ministerstva si „zahrál“ důstojný Ústavní soud v Joštově ulici. Pokud si chcete dát filmovou procházku, Brno je v tomhle směru vděčnější než Olšany. Většina míst stojí dál, jen mají nový kabát. Má cenu vydat se po stopách Dědictví? Ano, ale s realistickým očekáváním. Nečekejte filmové kulisy zakonzervované v čase. Čekejte běžnou vesnici a město, které se za tři dekády proměnily. Film přesto funguje jako živá mapa devadesátých let. Ukazuje dobu bez příkras, s drzostí i humorem. A právě proto má smysl vyrazit na výlet. Projdete se po místech, kde vznikaly hlášky, které dnes zlidověly. Uvědomíte si, jak rychle se mění krajina i společnost.

Pokud se chcete na vesnici z filmu Dědictví podívat, navštivte YouTube video od Jindřicha Brychty.

Zdroj: se svolením Jindřicha Brychty