Král Šumavy 2: Která místa mimo Šumavu prošel „agent chodec“ Oskar Hes během natáčení?

Filmaři využili například interiérů železnorudného dolu v Chrustenicích, v obci, kterou najdete ve Středočeském kraji, 7 km severovýchodně od Berouna. Zdejší důl patřil ve své době k největším a nejvýznamnějším dolům široko daleko. Měl 84 podzemních pater zasahujících až do hloubky 426 m, tj. 120 m pod hladinu moře. Za sto let usilovné práce se zde vytěžilo bezmála 8 milionů tun rudy. Ve stovkách metrů zpřístupněných chodeb je řada unikátních exponátů připomínajících slavnou dobu hornictví a lomařství v této oblasti. Na jaře roku 1996 se zde natáčely také epizody televizního seriálu Zdivočelá země, film Bumerang, v roce 1997 televizní seriál Motel Anathema, v roce 2017 pohádka Čertí brko. Pro veřejnost je důlní expozice otevřená v červenci a srpnu pouze o sobotách a nedělích, ale je možné vyjednat si např. individuální prohlídku pro skupinu. V horkém létě si zdejší teplotu pouhých osm stupňů návštěvníci možná i pochvalují. Před vchodem do podzemí je k vidění také stálá expozice o lomech Amerika, součástí prohlídky dolu je i jízda důlním vlakem.

Lom Kanada

Pro exteriéry pracovního lágru dobře posloužil lom Kanada, bývalý vápencový lom na území obce Mořina v okrese Beroun. Místo patří do soustavy lomů Amerika a je situované mezi lomy Mexiko a Malá Amerika. Dno lomu se nachází na úrovni 5. těžebního patra. Na této úrovni sem ústila dnes zatopená chodba z lomu Mexiko. V současnosti slouží lom Kanada jako odkaliště pro areál Výroba stavebních hmot. Na úrovni 3. těžebního patra sem ústí hlavní sběrná štola. Právě na tomto místě se nachází zastávka prohlídkové trasy štol lomů Amerika. Je zde nainstalována vyhlídková plošina a ukázka důlního vozíku, tzv. huntu. Prohlídky zdejších lomů (spadajících pod společnost Lomy Modřina) je nutné předem objednat a rozhodně stojí za absolvování. Bez objednané prohlídky je vjezd i vstup do areálu zakázaný. Lom Kanada si tedy lze bezpečně prohlédnout v rámci komentované prohlídky štol lomů Amerika. Kolem samotného lomu vede žlutá turistická trasa, vstup k nezabezpečeným okrajům lomu je však zakázaný.

Mohlo by se vám líbit

Opravil kulturní poklad Jižních Čech a přitom sám bydlí jako pošťák: Příběh muže, který vdechl život zámku i vesnici

Divoké lesy Voděradských bučin

Filmaři využili také úžasného potenciálu Voděradských bučin, ležících zhruba 30 km na východ od Prahy. Část území tohoto rozsáhlého lesního komplexu na pravém břehu Jevanského potoka tvoří bezzásahové neupravované plochy. Rezervace slouží také jako vědecko–výzkumný a naukový objekt Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze. Národní přírodní rezervace Voděradské bučiny, kde předmětem ochrany je rozlehlý bukový porost a lesy s projevy mrazového zvětrávání, byla vyhlášena 5. dubna 1955. Její rozloha je 684 hektarů, nadmořská výška se pohybuje od 350 do 501 metrů. Les tvoří převážně buky lesní, doplněné dubem letním, habrem obecným, místy se vyskytuje topol osika, lípa srdčitá či bříza bělokorá. V lese hnízdí řada vzácných druhů ptáků, například datel černý, holub doupňák či jestřáb lesní. Rezervací vede několik značených turistických tras, kromě hlavní naučné stezky Voděhradské bučiny tu vede například také stezka krajem Josefa Lady, cesta Kocoura Mikeše anebo lesní stezka Pěnčický okruh. Oblast je snadno dostupná i pro milovníky cyklistiky. 

Slavný most v Rabštejně nad Střelou

V okrese Plzeň-sever, přibližně sedm kilometrů severovýchodně od Manětína leží Rabštejn nad Střelou. Dnes je součástí Manětína, ale jedná se o historicky nejmenší město v Česku. Půvabné místo na řece Střele, obklopené krásnou přírodou, se pyšní nejen zříceninou hradu, barokním zámkem, roubenkami a hrázděnými domy, ale také jedním z nejstarších kamenných mostů u nás. Jde o velice zachovalý gotický most, vystavěný na zemské stezce z Chebu do Prahy v letech 1335 až 1340. Vzhledem ke své poloze i zachovalé staré architektuře samozřejmě láká Rabštejn nad Střelou filmaře a nejinak tomu teď bylo u Krále Šumavy. V minulosti tu natočil Tomáš Vorel Cestu z města, ale i Cestu do lesa a Cestu domů, své si tu našel například také Jiří Strach pro pohádku Svatojánský věneček. Rabštejnský most si dokonce vybrala v roce 2011 kapela Depeche Mode k natočení nového videoklipu jedné ze svých skladeb. Původní, kolem dvaceti let starý videoklip skladby Personal Jesus se odehrával na ranči. Nová verze ukazuje temný středověk a soud (natočený v hospodářské části tamějšího zámku) nad „čarodějnicí“, kterou zfanatizovaný dav nakonec shodí z mostu do řeky. Most si američtí tvůrci videoklipu údajně vybrali na internetu a ve skutečnosti je okouzlil ještě více. 

Do Úterý se hodil Bauerův byt

Úterý je město v nejzápadnější části okresu Plzeň-sever a štáb Krále Šumavy tu našel například ideální „Bauerův byt“. Není divu, že se Úterý filmařům hodí. Vypadá totiž jako z jiné doby či z pohádky. Jeho střed se nachází v Tepelské vrchovině, v údolí Úterského potoka, a dvě místní části se rozprostírají na přilehlých návrších. Dříve bohaté kupecké město na dávné obchodní stezce z Tepelského kláštera do Plzně, tvoří unikátní celek. Svůj název získalo pravděpodobně ode dne, ve kterém se konal trh. Historie městečka je v pramenech zachycena od dvanáctého století, příběh jeho vzniku však vypráví dávná legenda. Osada podle ní vznikla v místech, kam podle pověsti jednoho dne zabloudil německý horník. Uprostřed lesa vyčerpáním usnul, a tu noc se mu zdál zvláštní sen o nalezišti zlata. Po probuzení spatřil velkého havrana se zlatým prstenem v zobáku, a když havran vzlétl, horník jej sledoval tak dlouho, dokud obrovský černý pták prsten ze zobáku neupustil. Na místě, kde se šperk dotkl země, prý šťastlivec objevil zlatonosnou žílu. I když se těžba zlata přímo v Úterý nikdy neprokázala, havran se stal místním patronem a součástí městského znaku. Po městečku návštěvníka provedou památku po památce jednotlivé tabule 1,5 km dlouhé naučné stezky a ilustrovaný havran Kryštof s malými znalostními kvízy. Za zmínku stojí také nejvýznamnější úterský rodák, tepelský opat a zakladatel Mariánských lázní, Kašpar Prokop Reitenberger.  Asi 2 km od Úterý směrem do Teplé se nachází Reitenbergerův pramen s údajně zázračně léčivou kyselkou.

Mohlo by se vám líbit

Našli jsme to nejkrásnější místo na Šumavě, které skutečně uzdravuje

Galerie: Po stopách filmařů

16 fotek 17 fotek