Tajemná skalní města, příkré vrcholy s výhledy, historická města, vlídná příroda i jedinečný národní park. A v nohách hned stovky kilometrů! Ústecký kraj se pyšní dálkovými trasami, které vedou po hřebenech Krušných hor a Českého Švýcarska.
Turistika a výšlapy po hřebenech českých
hor zažívají velký boom. Počtem kilometrů ani výškových metrů se našinci
nenechají odradit a stále častěji směřují svá dobrodružství v přírodě k
dálkovým trasám. Hřebenovky nabízejí dechberoucí výhledy, unikátní přírodu, památky i gastro zážitky. A v Ústeckém kraji mají hřebenovky rovnou dvě, ty na
sebe navíc krásně navazují!
Dovolená v Česku?
Motto projektu Brána do Čech jasně
vyzývá k objevování toho nejzajímavějšího, co naše země nabízí. Turisty, rodiny
s dětmi, všechny aktivní lidi zve do Ústeckého kraje, kde lze sbírat zážitky
hned na dvou hřebenových trasách: Krušnohorské a Českošvýcarské.
Prostřednictvím tohoto projektu lze dovolenou v Česku snadno naplánovat v Dolním Poohří, Krušnohoří,
Českém Švýcarsku i Českém středohoří.
Foto: Ústecký Kraj
Český Jiřetín
V dolní části krušnohorské obce stojí
kostel s velkým příběhem. Jde o jedinou celodřevěnou sakrální stavbu v
Krušných horách a do vsi se dostala netradiční cestou.
Kostel sv. Jana Křtitele původně stával
v obci Fláje. Šlo o luteránskou modlitebnu, kterou nechal postavit místní
rychtář, ta se postupně proměnila v katolický kostel. Jednolodní stavba s
trojbokým presbytářem a věžičkou na střeše sloužila zdejším věřícím až do
chvíle, kdy se rozhodlo o stavbě přehrady Fláje. Kvůli ní musela obec zmizet
pod vodou... Kostelík ale přežil! Před zatopením byl pečlivě rozebrán a
přemístěn do nedalekého Českého Jiřetína, kde po důkladné obnově stojí dodnes.
Uvnitř se nachází gotická socha Piety i pozdně gotická Kalvárie. Kdo se od
svatostánku vydá k přehradě, najde na břehu základy zaniklé vesnice jako tiché
připomenutí historie.
Foto: Ivan Razga
Moldava
Nedaleko
obce se rozkládá krušnohorská náhorní rovina s Grünwaldským vřesovištěm.
Přírodní rezervace vyhlášená roku
1989 je unikátní výskytem desítek chráněných druhů živočichů. Vrchoviště s porostem
kleče a typickou rašelinnou květenou je výjimečné ještě v jednom ohledu –
hnízdí tu tetřívek obecný. Ohrožený živočišný druh, jehož přežití závisí na
zachování vhodných hnízdišť a tokanišť.
Foto: Martin Zika
Jetřichovice
U obce, která se považuje za
turistické centrum Českého Švýcarska, vede Hřebenovka až ke třem legendárním
vyhlídkám.
Turista se dostane nejprve k Rudolfovu
kameni (foto nahoře), posléze k Vilemínině vyhlídce a nakonec i k nejslavnější
Mariině skále. Na jejím ostrém vrcholku je možné se z nově osazeného
altánu kochat reliéfem Českého i Saského Švýcarska.
Foto: Ústecký Kraj
Doporučujeme
reklama
Hřensko
Divoká soutěska je nejcennější a
nejzachovalejší částí Národního parku České Švýcarsko.
Vine se údolím řeky
Kamenice nedaleko Hřenska a pískovcové skály se tyčí nad hladinou řeky do
výšky až 150 metrů. Řeka byla pro místní vždy zdrojem obživy: plavilo se po ní
dřevo, hojně se tu vyskytovali pstruzi i lososi. Roku 1898 byla soutěska zpřístupněna
turistům, zasloužil se o to Horský spolek pro České Švýcarsko spolu s
knížetem Edmundem Clarym-Aldringenem. Soutěska je dlouhá 450 metrů a lze ji
navštívit jedině na pramici. Převozníci plavidlo pohánějí bidlem, tedy stejnou
technikou jako při prvním zpřístupnění soutěsky.
