Vejce Benedikt patří k nejoblíbenějším jídlům těch, kteří hledají vydatnou snídani. Málokdy chybí v jídelních lístcích vyhlášených „snídaňových“ podniků. Připravit si tuto pochoutku ale můžete i doma. Vypadá luxusně a chutná skvěle.
Sacharidový základ, vrstva bílkovin, ztracené vejce a to vše zalité holandskou omáčkou. Vejce Benedikt se těší trvalé popularitě po celém světě, a to v bezpočtu interpretací a variací. Dokázalo ovládnout hotelové kuchyně, bistra i kavárny od New Yorku po Japonsko. Kdo „vynalezl“ vejce Benedikt a kdy? Existuje několik konkurenčních příběhů o prvním „vejci Benedikt“. Zrodilo se na žádost náročné klientky o něco nového v jídelním lístku, jako „lék“ na kocovinu Lemuela Benedicta, je odrazem osobitého vkusu komodora E.C. Benedicta či dědictvím benediktinských mnichů? Ať už vzniklo jakkoli, jisté je, že dosáhlo světového věhlasu nejen v restauracích, ale i v domácích kuchyních. Vejce Benedikt si můžete připravit také podle receptu na Toprecepty.cz.
V nejčastěji uznávané verzi vytvořil vejce Benedikt vrchní číšník hotelu Waldorf Astoria v New Yorku. Podle článku v deníku The New Yorker z roku 1894 vešel do jídelny hotelu Waldorf na snídani zákazník jménem Lemuel Benedict. Hledal lék na kocovinu a objednal si čtyři ingredience: máslový toast, křupavou slaninu, dvě ztracená vejce a holandskou omáčku. Místo odděleného servírování tehdejší slavný vrchní číšník hotelu Oscar Tschirky nahradil toast anglickým muffinem a zbytek ingrediencí navršil nahoru. Další příběh o původu vejce Benedikt sahá až do šedesátých let 19. století. Tato legenda říká, že častá zákaznice restaurace Delmonico, manželka finančníka z Wall Street Legranda Benedicta, začala být unavená ze stálého menu. Přála si něco nového a mluvila o tom s Charlesem Ranhoferem, věhlasným šéfkuchařem z tohoto podniku. Ranhofer pro ni vytvořil „vejce Benedikt“. Jeho nově vymyšlený recept vyšel v kuchařce nazvané Epicurean (Požitkář) v roce 1893. Za vynálezce receptu ovšem bývá někdy označován také komodor Elias Cornelius Benedict, případně se pojmenování odvozuje od benediktinských mnichů.
Nejprve připravíme holandskou omáčku ve vodní lázni. Do většího hrnce dáme vodu a přivedeme ji k varu. Do žáruvzdorné misky, kterou dáme na hrnec s vroucí vodou, dáme žloutky, citronovou šťávu a sůl a šleháme až do světlé pěny. Jakmile dosáhneme šleháním světlé pěny, postupně do ní přidáváme opatrně rozpuštěné máslo. Důkladně šleháme, dokud se máslo nespojí s vejci do krémové textury. Hotovou omáčku dáme stranou. Na přípravu pošírovaného vejce přivedeme v hrnci vodu k varu a přidáme do ní ocet. Pomocí lžíce pak vytvoříme ve vodě vír, do jehož rotujícího středu opatrně vložíme vyklepnuté vejce. Takto vaříme vejce 2-3 minuty. Vejce vyjmeme z vody a servírujeme. Na plátek toustu dáme sušenou šunku, na ni pošírované vejce a zalijeme holandskou omáčkou. Na ozdobu posypeme uzenou paprikou a nasekanou pažitkou.
