KVÍZ: Večerníčky, co nás vychovaly. Vzpomenete si na ně ještě?

Možná si ještě pamatujete, jak Křemílek s Vochomůrkou kouzlili v pařezu, jak Rumcajs držel Hruboskalsko a Jičín pěkně zkrátka. Nebo jak Bob a Bobek vyskakovali z klobouku a vyrazili na další cestu. A samozřejmě Krtek, který si vždycky nějak poradil, i když dospělý by nad tím mávl rukou. Ty pohádky nebyly dokonalé. Byly ale poctivé. Jednoduše nakreslené, často s ruční animací, která měla švih i vadu na kráse. Postavy mluvily normálně, občas drze, občas něžně, nikdy to nebyla přikrášlená řeč. Děti se smály a přitom si z toho něco odnesly. Ne proto, že by to někdo tlačil moralitou, ale protože spravedlnost a obyčejná slušnost v těch příbězích prostě fungovaly.

Rituál, co má cenu

Venku se mezitím měnila doba. Na dvorech přibyl nový traktor, na návsi samoobsluha, přišla rychlejší wifi. Jenže večerníček držel lajnu. Krátký příběh, co se vejde mezi mytí nádobí a „běž si vyčistit zuby“. Děti ho zvládly bez přeskakování a dospělí bez otravného moralizování. Rákosníček se rozčiloval, Maxipes Fík dorůstal do role rodinného hrdiny, Spejbl s Hurvínkem se pošťuchovali a humor byl lékem na malé starosti. Proč to pořád funguje? Protože tyhle pohádky stavěly na věcech, které se nemění. Kamarádství. Práce rukama. Chytrost, co není nadutá. Schopnost udělat si legraci ze sebe. A taky rytmus. Na venkově je život o sezónách, o řádu. Večerníček má stejný řád. Přijde, odehraje se a hotovo.

Zkuste to znovu

Máte doma děti nebo vnoučata? Zkuste si ten rituál vrátit. Rozsvítit lampu, vypnout notifikace, vybrat jeden díl. Nemusí to být jen staré kousky na VHS – spousta pořadů je dostupná znovu. A klidně k tomu přidejte vlastní historky, jak se dřív muselo stihnout krmení králíků, jinak se večerníček nestihl. A pro vás samotné je to docela příjemná brzda dne. Pár minut, kdy si sednete a dýchne na vás doba, kdy nebylo všechno hned a všude. Možná to zní obyčejně, ale právě tahle obyčejnost je vzácná. Tak si to pojďme připomenout. Vezměte deku, udělejte kakao, přitulte se na gauči. Večerníček má pořád co říct. A až doběhne znělka, zkuste si navzájem říct, co vás na tom dnešním díle chytlo.