Na první pohled to vypadá nevinně. Děti házejí do vody housky a labutě se natahují po soustech. Dobrodružství u řeky, které se zdá být dobrým skutkem. Jenže právě taková „pomoc“ dokáže ptáky spíš zničit než zachránit.
Když přijde zima a krajina se přikryje sněhem, ptáci to nemají jednoduché. Mráz, málo hmyzu, zamrzlé tůně. Člověk jim odjakživa pomáhal, ať už sypáním zrní do krmítka, nebo pár hrstmi semínek na zahradě. Ale s rozšířením měst přišel i nový zvyk. A to házet ptákům pečivo. Lidé to dělají z lásky, ale výsledek bývá často tragický.
Tvrdý chléb nebo zbytky housek bývají nejčastějším „darem“ pro labutě a kachny. Jenže pečivo pro ptáky nepředstavuje potravu, ale past. Obsahuje sůl a droždí, které jejich tělům škodí, způsobuje jim zažívací potíže, otoky a někdy i selhání orgánů. Ptáci po něm sice vypadají sytě, ale chybí jim živiny, které by našli v přirozené potravě. Slábnou, hubnou a v těžších případech umírají. Pečivo navíc ve vodě bobtná a ptáci ho často polykají celé. Tvrdé kůrky jim mohou poranit jícen nebo vole, a co nesnědí, to znečistí vodu a zhoršuje prostředí v rybnících a řekách.
Ornitologové často mluví o jevu zvaném „andělská křídla“ – deformaci, která vzniká z dlouhodobého krmení pečivem. Mláďatům, která dostávají příliš sacharidů a málo bílkovin, se kosti vyvíjejí nesprávně. Křídla se ohýbají do stran a pták ztrácí schopnost létat. A protože létat znamená přežít, končí takto postižení jedinci často špatně. Mnohé musí ochranáři zachraňovat a do přírody už se nevrátí.
Každý, kdo někdy házel kachnám pečivo, to myslel dobře. Jenže dobré úmysly nestačí, pokud chybí znalost. To, co by člověk snědl bez újmy, může být pro ptáky jed. A nejde jen o pečivo. Nevhodné jsou i zbytky jídel, uzeniny, těstoviny nebo sladké pečivo. Ptáci po nich tloustnou, hůř se jim létá a ztrácejí přirozený pud hledat potravu. Navíc se kolem míst, kde lidé pravidelně krmí, hromadí přebytečné jídlo. To přitahuje hlodavce, způsobuje zápach a znečišťuje vodu. Na jaře se pak z takových míst stávají nevábné kaluže plné plísně a bakterií.
Pokud chcete pomáhat správně, stačí málo. Zrní, ovesné vločky, slunečnicová semínka, mák nebo jáhly jsou ideální pro drobné zpěváky. Můžete přidat i loje či koule se semínky, které prodávají zahradnictví. A pro vodní ptáky? Místo rohlíku zkuste nakrájenou zeleninu. Kousky mrkve, celeru, kedlubny nebo listy kapusty. Můžete přidat trochu vařené kukuřice, hrachu nebo ječmene. To všechno jsou potraviny, které jim dodají sílu a neuškodí. Důležité je dávat krmení jen tolik, kolik ptáci skutečně snědí, aby zbytky neznečišťovaly vodu. A nikdy neházet jídlo na hromadu. Raději ho rozprostřít do menších dávek.
Pomáhat zvířatům v zimě má smysl. Krmítko u okna přitáhne sýkorky, pěnkavy i brhlíky a člověk má zase důvod ráno vstát dřív a chvíli se jen dívat. Ale pečivo k tomu nepatří. Není to projev laskavosti, spíš lidského zvyku, který bychom měli zlomit. Zkusme si letos říct, že budeme ptáky krmit chytře. A když půjdete k řece s dětmi, přibalte místo housek hrst ovesných vloček. Uvidíte, že ptáci budou stejně vděční – a hlavně zdravější.
Zdroj: maineaudubon.org, friscolibrary.com
79 Kč
79 Kč
84 Kč
