Přejít k hlavnímu obsahu
Řemesla

Amber pottery: Keramika, která v sobě nese dotek přírody i radost z nedokonalosti

V dnešní době, kdy svět sviští tempem umělé inteligence a výrobních linek, působí její keramika jako tiché pohlazení. Její šálky, misky i vázy nesou otisk ruky a příběh, který se nedá napodobit. Značka Amber pottery si našla cestu k těm, kteří hledají krásu v pomalosti, v řemesle a ve věcech, co mají duši. Jak to celé začalo?

Přidejte si Marianne do oblíbených na Google zprávách

První dotek hlíny a cesta k vlastnímu stylu

„Pamatuju si ten moment naprosto přesně. Poprvé jsem měla hlínu v rukou a věděla jsem, že tohle je ono. Chtěla jsem se tomu věnovat naplno,“ říká zakladatelka Amber pottery, Veronika Hrúzová. Ze začátku ji lákala hlavně práce s glazurami, jejich nevyzpytatelnost a magické proměny v peci. Později jí učarovalo točení na kruhu – prsty tvarující měkkou hmotu v něco krásného a funkčního. Všechno ale začalo intenzivním keramickým kurzem. Potom přišly hodiny a hodiny zkoušení, učení, testování. „Postupně jsem si vytvořila vlastní ateliér, kde jsem začala naplno tvořit. Hledání rukopisu nebylo hned, ale právě ty pokusy a omyly mě dovedly k tomu, co dělám dnes,“ vysvětluje.

Hrníčky vyráběné s láskou

Proč zrovna Amber? Aneb keramika s filozofií

Slovo „amber“ – tedy jantar – není náhodné. Je to odkaz na přírodní původ keramiky, ale i symbol radosti, harmonie a tepla. To všechno se značka snaží vnést do každého kusu, který vyjde z její dílny. Záměrně se drží ruční výroby a pomalé tvorby, která vzdoruje unifikaci a strojovosti. Filozofie Amber pottery je jasná: ruční práce má stále své pevné místo v moderním světě. Nedokonalost není chyba, ale důkaz lidskosti a jedinečnosti. Každý kus nese osobní stopu, každý výpal je malým překvapením. Šálky nejsou nikdy úplně stejné. A právě v tom je jejich kouzlo.

Jak se rodí keramika

Celý proces začíná výběrem správné hlíny. Ta musí odpovídat teplotě výpalu, poréznosti i funkčnosti. Na to navazuje výběr glazur. Ty spolu musí dokonale ladit, aby výsledný kus držel a vydržel. „Každý krok vyžaduje soustředění a trpělivost. Od přípravy hlíny až po finální výpal. Ale právě v tom je ta krása,“ říká. Základní technikou je točení na kruhu. Není to jen o tvaru, hodně se řeší i detaily. „Například ouško hrnku – i to dělám ručně a nechávám si prostor pro drobné změny,“ přibližuje. Glazury jsou pak kapitola sama pro sebe. Vrstvení, kombinace, testování. Žádná z nich nevznikla náhodou.

Mohlo by se vám líbit

Kvíz: Jak dobře znáte Slunce, seno, jahody? Kultovní snímek z Hoštic slaví letos 41 let

Když se Zdeněk Troška rozhodl natočit film, který by reflektoval jeho dětství na vesnici, zřejmě netušil, jaký kultovní snímek ve skutečnosti vytvoří. Komediální příběh Slunce, seno, jahody, který zachycuje vesnickou komunitu JZD a obyčejné lidi s občas až bizarní nadsázkou, slaví 41 let. Zkuste si náš kvíz a ukažte, jak dobře ho znáte.
marianne.cz

Inspirace? V přírodě. Největší výzva? Trpělivost

Designy i glazury často vznikají inspirované přírodou. Oblíbené tvary ladí do ruky i na pohled. „Točení je dovednost, kterou lze rozvíjet celý život. Mám ale svoje stálice, které mi dávají radost i jistotu. Výsledky glazur se ale nikdy nedají stoprocentně předvídat. A právě to dává každému kusu osobitý charakter. Na začátku jsem si myslela, že nejtěžší bude naučit se točit. Ale mnohem náročnější bylo naučit se trpělivosti,“ přiznává. Každý krok má své tempo. Hlína musí schnout přesně tolik, kolik potřebuje, a každé zbrklé rozhodnutí může znamenat, že se celý kus pokazí. Dnes je výzvou spíš točení větších kusů. Třeba váz. Vyžaduje to víc síly, ale taky fantazie. Právě tak vznikla například váza Rose Rain.

Největší radost? Pec a zpětná vazba

„Když otevřu pec, je to pokaždé malá oslava. Nikdy nevíte, co na vás vykoukne. A i když se něco nepovede, většinou se najde jiný kus, který vás překvapí v dobrém,“ usmívá se. Obrovskou radost jí dělá i pozitivní zpětná vazba od zákazníků. To je prý ten motor, který ji žene dál.

Udržitelně a s úctou k materiálu

Hlína je recyklovatelná. Pokud se kus nevypálí, dá se znovu použít. Proto každý výrobek před výpalem pečlivě kontroluje. Chybičky krásy pak označuje jako zboží druhé jakosti. A lidé to umí ocenit. Udržitelně přistupuje i k výběru dodavatelů. Materiály i obaly kupuje co nejvíc lokálně, ideálně od sousedů a malých firem. Značka Amber pottery zůstává malou, ale s velkým srdcem. Do budoucna by zakladatelka ráda nabídla možnost vyzkoušet si točení i dalším lidem. „Chci vytvořit komunitu, která propojí ruční práci, kreativitu a radost. Nejen pro mě, ale i pro mé okolí,“ uzavírá.

Instagram Amber pottery

Zdroj článku
Marianne je i na sociálních sítích:
×