Telnici v Krušných horách má většina lidí spojenou s lyžařským střediskem, které tu funguje více než sto deset let. Obec a její okolí ale rozhodně stojí za vidění i mimo zimní sezónu, kdy tu dokonce můžete uprostřed lyžařského areálu uspořádat i nezapomenutelnou svatbu.
Skiareál Zadní Telnice se rozkládá na svazích Rudného vrchu (796 m) nad samotnou obcí, tj. na východním konci Krušných hor, pouhých deset kilometrů od Ústí nad Labem. Z blízkých měst je snadno dostupný veřejnou dopravou, autem z Prahy se sem po dálnici dá dojet za hodinu. Počátky telnického lyžařského střediska sahají až do období před první světovou válkou. Mezi roky 1912 až 1955 dokonce spojovala Telnici s Ústím nad Labem tramvaj. V roce 1965 se zdejší rekreační středisko proslavilo prvním umělým zasněžováním nejen v Československu, ale i ve východní Evropě. A z dávných časů, kdy na tomto místě byla jen hospodářská stavení a všude okolo políčka, tu už nejméně dvě stovky let stojí jedno venkovské stavení. Přímo uprostřed lyžařského areálu, na svahu mezi sjezdovkami. Na unikátním místě v horském údolí obklopeném nádhernými lesy, nechybí ani horský potok. Po konci druhé světové války bylo upraveno pro účely ubytování a funguje tak dodnes. Půvabný penzion Tereza poměrně nedávno změnil majitele, postupně ožívá novinkami a návštěvníci si chválí přístup nových vlastníků.
Rekreační a sportovní centrum Zadní Telnice nabízí pět vleků s různou obtížností terénu, tři sjezdovky jsou uměle zasněžované. Přímo pod penzionem Tereza se nejmenší lyžaři učí lyžovat pod dohledem lyžařské školy na sjezdovce zvané Kašpárek. Ti, co už jsou trošku zdatnější se přesouvají hned za penzion, kde je vlek a sjezdovka Meva. Tyto dva prostory jsou v rámci možností areálu první upravované a také zasněžované plochy. „Takže pokud zimní podmínky nejsou úplně optimální pro lyžování, lidé z okolí Ústí nad Labem a Teplic sem mají možnost alespoň vyvézt své ratolesti na bobování,“ popisuje okolí spolumajitelka penzionu Lenka Zemánek. Pro zdatnější lyžaře je asi dvě stě metrů pod penzionem sedačková lanovka. Ta je vyveze až na Rudný vrch, odkud mohou sjet na Cvičnou louku, která je vhodná i pro začátečníky, nebo po dalších možných trasách pro pokročilé až dolů k lanovce. „I tyto sjezdovky se nakonec spojí v jednu, která vede kolem penzionu. Takže my s oblibou říkáme, že u nás si naši hosté lyže před penzionem nazují a vyrazí a zase na lyžích přijedou a sundají je až u dveří. Proto je také náš penzion také oblíbeným útočištěm pro lyžařské výcvikové pobyty škol a školek,“ dodává s úsměvem Lenka Zemánek.
„Terezu“ koupili manželé Zemánek před dvěma lety jako již zavedený starší penzion s téměř třicetiletou tradicí. „O historii domu mnoho informací zatím bohužel nemáme, i když nás minulost budovy velice zajímá. Dle dostupných pramenů by měla být minimálně dvě stě let stará. Patří k jedněm z mála zachovaných původních domů na Zadní Telnici,“ říká Lenka Zemánek. Po odsunu Němců po druhé světové válce se z budovy dnešní „Terezy“ stala podniková chata, která byla později přebudována na rodinný penzion. I když poslední změnou prošel až v devadesátých letech, podle majitelky vnímá spousta návštěvníků jeho interiér (zejména druhé podlaží) spíše jako nostalgickou vzpomínku na 80. léta. Podkrovní pokoje byly zřejmě upravované svépomocí, jsou směsicí dřeva a pestrobarevných tapet. Bývalí majitelé údajně vybírali tapety především pro děti, které tady už od prvopočátku měly základní tábor svých lyžařských výcviků a škol v přírodě. „My se toto patro chystáme letos nebo v příštím roce celé kompletně zrekonstruovat, aby odpovídalo současné klientele. Tedy nejen dětem z pobytových výletů, ale také individuálním turistům od nás i ze zahraničí. Jezdí jednotlivci i rodiny s dětmi, ale například také stezkaři, jdoucí Stezku Česka. Ta vede kousek nad areálem po krušnohorské magistrále a je v posledních letech velmi oblíbená,“ vysvětluje majitelka penzionu.
Zimní sezóny jsou bohužel čím dál tím kratší a v letní sezóně je areál téměř liduprázdný. Telnický areál, jako asi jedno z mála zimních středisek v České republice, ještě nerozjel letní provoz v podobě zábavního parku s atrakcemi pro rodiny, rozhledny apod. „Turistické trasy okolo jsou a v létě je tu nádherně. Není to od nás daleko ani do Tiských skal, na Moldavu, Fláje, německého městečka Altenberg a další úžasná místa. Ve vzdálenosti pár kilometrů máme také několik rybníků k letnímu koupání. Jen chybí něco dalšího, co by turisty přitáhlo ve větším počtu. Proto má většina zdejších podniků přes léto zavřeno. My v našem penzionu bydlíme, takže ubytování u nás je možné celoročně,“ vysvětluje Lenka Zemánek. Horší je to s restaurací, její provoz se při nedostatku kolemjdoucích i ubytovaných hostů nevyplatí. Proto majitelé hledali náhradní řešení. V loňském roce postavili rozsáhlou pergolu o rozloze přibližně 100m2, s okouzlujícím výhledem do okolí. Letos tu premiérově rozjíždějí svatební místo, a to jak pro obřad, tak i pro hostinu. A samozřejmě i pro jakékoli další rodinné oslavy a firemní akce, kterých se v penzionu již řada úspěšně pořádala. „Zájem nás velmi mile překvapil. Již máme domluveno několik svateb, které se u nás budou pořádat. Moc se těšíme, že penzion nebude odkázán jen na krátkou zimní sezónu,“ dodává majitelka.
Stylová pergola pojme hostinu až sedmdesáti svatebčanů. Obřad se bude konat na louce před penzionem. S výhledem na okolní louky, které v zimě slouží jako sjezdovky, nebo na potok protékající kolem penzionu. Pro nejmenší svatebčánky je tu i hřiště. „Tereza“ ubytuje 24 hostů a dalších 26 je ochotná ubytovat vedlejší ubytovna. „Hostinu připravujeme přímo v penzionu, máme vlastní dekoratérku Šárku Zacharovou, která zná skvěle jak náš penzion, tak také umí uchopit představy budoucích manželů a převést je ve skutečnost. Máme také kontakty na kvalitního fotografa, cukrářku, květinářku či DJe,“ vyjmenovává paní Zemánek. „Náš zákazník tak má možnost sehnat vše doslova pod jednou střechou.“ Sympatický manželský pár má chuť do práce a dobře vnímá veliký potenciál využití zdejších prostor. Věří, že se penzion bude stane vyhledávaným místem odpočinku a rodinných oslav. „Jako většina místních provozovatelů samozřejmě doufáme, že se jednou rozjede i letní provoz areálu, který na tohle úchvatné místo přiláká nejen návštěvníky zdaleka, ale i z okolních měst.
Název Telnice pochází z původního slovanského jména potoka Dolnice. Z Dolnice vznikla Telnice (a z ní německý název Telnitz). První zmínka o Telnici se objevuje v roce 1371 v souvislosti s důlní činností na Rudném vrchu. Dolování a také těžba dřeva přivedly do údolí Telnického potoka horníky a lesní dělníky, kteří zde založili několik osad, které se postupem času spojily v dnešní obec - Telnici. Z křemenatých žil se zde těžily rudy železa, mědi, olova, zinku a stříbra. V 18. století byla těžba zastavena a do okolí mířili především letní turisté. Až po roce 1912 přišla idea vybudovat zde lyžařský areál. Současná Telnice má tři části: Telnice, Varvažov a Liboňov a neprávem je především cílem zimní turistiky. Impozantní poloha a horská příroda mají co nabídnout i letním hostům. Telnice je obklopená zajímavými stezkami a také chráněnými přírodními oblasti, mezi které patří zejména horské louky s lokalitou ojedinělého výskytu vzácné lilie cibulkonosné a prhy arniky. Mezi pamětihodnosti obce patří dva pomníky napoleonských válek z roku 1813, hrobka rodu Ledeburů či novogotická kaple. K velmi oblíbeným rekreačním místům patří přírodní koupaliště Oprám ve Varvažově. Územím Telnice prochází řada zajímavých turistických tras. Patří mezi ně zelená turistická značka z Telnice do Adolfova, modrá z Telnice k přírodní rezervaci Černá louka u Adolfova, a část žluté z Varvažova k Ruskému pomníku u Přestanova. V oblasti Adolfova vede cyklistická trasa II. třídy nadregionálního významu č.23 (Děčín – Měděnec), součást Krušnohorské magistrály.
autorský článek
"
loading="lazy"
data-lazyload-status="initial"
>
