Přichází ten pravý čas k předpěstování paprik. Bez ohledu na odrůdu vyséváme semínka papriky zhruba deset týdnů před předpokládaným termínem výsadby do skleníku nebo ven. Pro všechny odrůdy papriky platí víceméně stejný postup.
Paprika patří, podobně jako rajčata nebo brambory, do čeledi lilkovitých. Její plody mají široké uplatnění v gastonomii celého světa. Papriky jsou velmi oblíbená součást jídelníčku a ať už jsou upravené jakýmkoli z mnoha způsobů, jídlu dodávají nezaměnitelnou chuť, barvu, ale také mnoho zdraví prospěšných látek. Všechny druhy papriky obsahují vitamíny A, C a K, přičemž nejbohatší na vitamíny je paprika červená. Papriky jsou také významným zdrojem minerálů (např. draslík, hořčík, fosfor a vápník). Tato zelenina přitom dobyla naše kuchyně relativně nedávno. Původ má ve Střední Americe, odkud byla její semena poprvé dovezena do Evropy někdy během 19. století. Stejně jako rajská jablíčka se zpočátku pěstovala pouze jako okrasná rostlina. Později se začala využívat také jako koření, a nakonec i jako chutná zelenina.
S paprikami začínáme již během února proto, že patří mezi semena s dlouhou vegetační dobou. Při nákupu semínek (nejlépe v zahradnictví nebo hobby marketu) dbejte na certifikovaná osiva. Semena z plodů, které jste si zakoupili k jídlu, nejsou k výsevu vhodná. Před samotným vložením semínek do substrátu je dobré je na několik hodin namočit. Poté vyséváme do sadbovačů (nebo lísek, plastových vaniček a dalších vhodných nádob), do vlhkého substrátu určeného k výsevu, resp. ke klíčení. Vzdálenost jednotlivých semen by měla být zhruba jedno semeno na centimetr čtvereční. Semínka do substrátu nezamačkáváme, pouze položíme na povrch a velmi jemně poprášíme substrátem, který opět zvlhčíme. Nejlepším pomocníkem na zalévání výsevů je samozřejmě rozprašovač. Sadbovače udržujeme v teplotě od 22 °C (nejlepší teplota pro semínka paprik je 25-30 °C) a od první známky klíčení také při co nejvyšším dostatku světla. Ideální je vytápěné místo a okenní parapet orientovaný na jih. Pozor na průvan a při možných nočních mrazech na riziko podchlazení (např. u výsevní misky „nalepené“ na okno). Semena by mohla utrpět nenávratné škody. Vyklíčené rostlinky můžeme ošetřit přípravkem proti padání klíčních rostlin.
Když semena vyklíčí a utvoří dva pravé listy, přichází čas na přepichování. Každou rostlinu umístíme do malého plastového květináče (můžeme použít např. i kelímky od jogurtů, do kterých uděláme odtokový otvor). Nyní už bychom měli použít pěstební zahradní substrát, který bývá o něco hrubší než výsevový. Popřípadě substrát smíchaný se zralým kompostem nebo hnojivem určeným pro výživu paprik či plodové zeleniny. Přepichovat můžeme také do truhlíků s pět až šest centimetrů vysokou vrstvou substrátu. Někteří zahradníci doporučují kvůli silnějším kořenům právě truhlíky, a to s výsadbou rostlin ve vzdálenostech (do sponu) 5×5 cm. Sazeničkám paprik v každém případě dopřejte co možná nejvíce ideálního tepla a světla. Zhruba po týdnu pak můžete začít hnojit hnojivem na papriky.
Do skleníku nebo na záhony pak sazeničky přesazujeme až po polovině května (klidně i na konci), kdy již nehrozí přízemní mrazíky. Venku vybíráme stanoviště co možná nejvýhřevnější a chráněné před větrem. Záhon, do kterého chceme papriky vysadit, můžeme na konci dubna překrýt černou netkanou textilií, která pomůže prohřátí půdy. Pro snadnější údržbu je možné textilii na záhonu nechat i po zasazení mladých paprik. Ty nejlépe sázíme podle informací a pokynů na sáčku od semen dané odrůdy. Jamka na sazenici by měla být dostatečně hluboká, na dno můžeme přidat trošku kompostu. Kořenový bal vkládáme několik centimetrů pod úroveň záhonu a přihrneme zeminou. Následně sadbu dobře zalijeme a vláhu pravidelně doplňujeme, aby rostliny dobře zakořenily. Pro papriky je ideální teplé klima skleníku či fóliovníku, použít se dají i samostatné fóliové kryty. Důležitá je dostatečná a rovnoměrná závlaha a humózní, pravidelně přihnojovaná půda. Zpočátku stačí humózní kompost, pro období nasazování plodů počítáme s hnojivem s vyšším obsahem draslíku, který podporuje vyzrávání. Dusíkatá hnojiva jsou zcela nevhodná, protože podporují nežádoucí nadměrnou tvorbu listů na úkor plodů.
autorský článek, ceskestavby.cz
