Zalévání zahrady v zimě: Pravda, která rozhoduje o přežití stromů i keřů

Zima už dávno není, co bývala. Místo sněhu často přijde suchý mráz, vítr a ostré slunce. A zahrada? Ta si o vodu neřekne nahlas. Když si v zimě myslíte, že má klid, může vám na jaře vystavit účet.  Ano, růst se zastaví. Ano, listnáče shodí listí. Jenže rostliny dál fungují, i když na první pohled vypadají mrtvě. Především stálezelené keře a jehličnany odpařují vodu po celý rok. Jakmile půda promrzne a vláha se nemá odkud doplnit, začíná problém. Sucho v zimě je zrádnější než v létě. V létě zalijete a vidíte efekt. V zimě se škody projeví až za několik měsíců. Typický scénář? Keř na jaře neraší, jehličnan rezne, listy se kroutí a opadávají. Ne mrazem. Žízní.

Kdy má zimní zálivka smysl a kdy je to hloupost

Zalévat v mrazu je nesmysl. Voda se k kořenům nedostane a může napáchat víc škody než užitku. Zlaté pravidlo zní jasně. Zalévá se pouze ve dnech, kdy nemrzne. Ideální je den, kdy je několik hodin nad nulou a půda aspoň částečně povolí. Voda má čas vsáknout a nezamrzne hned u povrchu. Zalévejte dopoledne, aby do večera zbytek vody zmizel. Méně je někdy víc. Nezalévejte často, ale pořádně. Povrchové kropení nemá smysl. Cílem je dostat vláhu ke kořenům.

Mohlo by se vám líbit

DIY: Masopustní masky s dětmi zvládnete vyrobit i z toho, co už máte doma

Tyhle rostliny bez zimní vody trpí nejvíc

Ne všechno potřebuje stejnou péči. Některé rostliny si zimní sucho vyžerou do posledního listu. Nejohroženější jsou stálezelené keře, hlavně rododendrony, bobkovišně, zimostrázy a cesmíny. Stejně tak jehličnany, obzvlášť čerstvě vysazené. Velký pozor si dejte na ovocné stromky sázené na podzim. Kořeny ještě nejsou dost hluboko a nemají odkud brát. Absolutní kapitola sama pro sebe jsou rostliny v nádobách. Tam půda promrzá rychle, vysychá rychle a chyba se trestá okamžitě. Naopak klasické trvalky zatažené v zemi nebo starší opadavé keře většinou zimu bez zálivky zvládnou. Pokud by se mělo zalévat jen něco, pak jsou to rostliny v nádobách. Vítr, mráz a slunce z nich udělají suchý beton raz dva. Přitom to často nepoznáte, protože povrch může vypadat vlhký. Jakmile nemrzne a substrát je suchý, opatrně zalijte. Ne moc. Přemokření v zimě je skoro jistá hniloba kořenů. Květináč musí mít funkční drenáž, jinak si koledujete. Pomůže i obyčejná izolace. Juta, bublinková fólie, polystyren pod nádobu.

Mulč je tichý pomocník, který šetří práci i nervy

Jestli existuje levný a chytrý trik, je to mulčování. Vrstva kůry, listí nebo štěpky udrží vlhkost, zpomalí promrzání půdy a ochrání kořeny. Ideální je dát mulč na zahradu už na podzim. Pokud jste to nestihli, pořád lepší pozdě než vůbec. V zimě bez sněhu funguje jako náhradní peřina. 

Zdroj: nkz.cz, garden-brothers.cz

Ještě víc inspirace a příběhů šikovných lidí vás čeká v aktuálním čísle Marianne Venkov a styl, které najdete na stáncích i online.