Mech na kamenech, lišejníky na větvích nebo jemný zelený povlak v trávníku. Pro někoho známka nepořádku, pro jiného krásná připomínka lesa. Pravda je, že tyhle tiché rostlinky dokážou být ozdobou i varováním zároveň. Záleží jen na tom, kde a jak se jim daří.
Když projdete lesem po dešti, ucítíte tu vlhkost a měkkost pod nohama. Mech se rozprostírá po kamenech jako samet, lišejníky zdobí kmeny a všechno kolem působí uklidňujícím dojmem. Tahle síla přírody má své kouzlo i na zahradě. Jen musíme vědět, kdy ji nechat žít a kdy zasáhnout. V přírodních a lesních zahradách je mech jako malý zázrak. Udržuje vlhkost, tlumí hluk a vytváří atmosféru klidu. Skvěle se hodí do stinných koutů, mezi kameny nebo kolem jezírek. Tam, kde se tráva nechce uchytit, zvládne mech vytvořit zelený koberec, který se mění s každým deštěm. Zahradní architekti ho používají i záměrně. V japonských zahradách, kde má symbolizovat pokoru a stáří, nebo v moderních minimalistických kompozicích, kde zjemňuje kámen a dřevo. Mech také krásně roste na keramice, květináčích a starých zídkách, kterým dodává přirozenou patinu.
Kdy se z krásy stává varování
Problém nastává, když se mech objeví tam, kde ho nechcete. Tedy v trávníku nebo na střeše. V trávníku bývá jeho přítomnost signálem, že něco není v pořádku. Může jít o příliš vlhkou nebo kyselou půdu, málo slunce nebo nedostatek živin. Tráva pak slábne a ustupuje, zatímco mech se rozrůstá. Podobně je to na stromech – drobný lišejník obvykle ničemu nevadí, ale když se rozšíří a kmen působí „mrtvě“, je to známka oslabení stromu. Může trpět stínem, nedostatkem vzduchu nebo živin. Pak je na čase zakročit.
Jak se zbavit mechu tam, kde překáží
Zbavit se mechu neznamená ho jen seškrábat. Je potřeba řešit příčinu, ne důsledek. V trávníku pomůže provzdušnění (vertikutace), přidání vápna nebo dolomitického vápence a pravidelné hnojení. Kde se mech rozrůstá kvůli stínu, zvažte prořezání větví, aby se k trávě dostalo víc světla. Na kamenech nebo dlažbě si vystačíte s kartáčem a trochou trpělivosti. Pomáhá i směs vody s octem nebo jedlou sodou. Pokud se vám ale mech líbí a nechcete ho odstranit úplně, můžete ho udržovat jen tam, kde působí esteticky. A zbytek nechat čistý.
Kdo má trochu fantazie, zjistí, že mech není nepřítel, ale dokonalý přírodní designér. Můžete si s ním vytvořit malé mechové zákoutí mezi kameny, obrostlý květináč nebo dokonce mechový obraz. V posledních letech se objevují i mechové stěny, které přinášejí do domova zeleň bez nutnosti zalévání. Mech má rád vlhko, stín a mírně kyselou půdu. Když mu tyto podmínky dopřejete, odmění se vám sytou zelení, kterou žádná umělá dekorace nenahradí.
Doporučujeme
reklama
Když příroda mluví tiše
Lišejníky, mechy a mechorosty nám říkají víc, než se zdá. Ukazují, kde je půda příliš kyselá, kde se drží vlhkost nebo kde chybí slunce. Ale také dokazují, že zahrada žije. Není to sterilní prostor, ale malý kousek přírody. Ať už se rozhodnete mech nechat růst, nebo s ním bojovat, pamatujte: v obou případech pracujete s přírodou, ne proti ní. A to je možná to nejdůležitější pravidlo každé krásné zahrady.
Zdroj: agrostis.cz, nkz.cz
Marianne Talk s aditkoložkou Monikou Plocovou: Závislost nemusí začít jen alkoholem, ale třeba i opalovaním