Je to každoroční letní klasika. Slunce svítí, stromy jsou obsypané rudými plody a vy už se těšíte, až si utrhnete sladkou třešeň přímo ze zahrady. Jenže ouha. V některých se hýbou malí, bílí návštěvníci. Červi. Když se nad tím nepozastavíte, můžete je klidně sníst. Ale ruku na srdce – chutná vám to? A jsou vlastně takové třešně zdraví škodlivé?
Červ v třešni není tragédie. Ale radost to taky není
Za červivost může drobná muška zvaná vrtule třešňová (Rhagoletis cerasi). Samička klade vajíčka do nezralých třešní, a z těch se pak líhnou larvy. Právě ti známí „červíci“. Jsou to sice jen larvy, neškodné, a pro zdravého člověka nejsou toxické ani infekční. Ale i když vám po jedné takové třešni nic nebude, přiznejme si, že pocit z nich máme všichni stejný. Nic moc. Navíc: pokud jíte ovoce kvůli zdraví, larvy vám radost neudělají. Nejde totiž jen o samotné červy, ale i o to, že napadené třešně bývají přezrálé, někdy začínají hnít a jejich výživová hodnota už taky není kdovíjaká.
Prevence začíná už na jaře. Doslova od kořenů
Nejdůležitější je začít s prevencí včas. A tady se láme chleba. Většina lidí začne řešit červy, až když už se v třešních vrtí. Jenže v tu chvíli je pozdě. Základem je správně zvolená odrůda. Vrtule třešňová si víc vybírá pozdní třešně – takže pokud pěstujete časné odrůdy, jako jsou Napoleonská, Kordia nebo Early Rivers, máte vyšší šanci, že vás obejde. Dřív dozrají, dřív sklidíte, vrtule nemá čas zakročit. Pomáhá i pravidelný úklid pod stromem. Spadané a přezrálé třešně jsou líhní pro larvy, takže je nenechávejte ležet. S hraběmi a kbelíkem v ruce uděláte víc než s kdejakým postřikem.
Co opravdu funguje: pasti a sítové přístřešky
Jedním z ekologických způsobů je použití žlutých lepových desek, které se zavěsí na větve už v květnu. Přitahují vrtule a zabrání jim klást vajíčka do plodů. Není to stoprocentní ochrana, ale účinná pomůcka, která může výrazně omezit výskyt škůdce. Funguje i zakrytí stromu speciální síťovinou, která zabrání přístupu dospělých mušek ke stromu. Je to ale metoda vhodná spíš pro menší, nižší třešně. Se starými dvacetimetrovými giganty si už moc neporadíte.
Pokud je napadení opravdu silné a jiné metody nestačí, může přijít na řadu i postřik. V tom případě ale vybírejte přípravky s účinnou látkou spinosad, které jsou povolené pro použití v zahrádkách. Postřik se musí načasovat správně. Ideálně v době, kdy se vrtule začíná objevovat, což bývá většinou přelom května a června. Jde to ale i šetrněji. Třeba entomopatogenními hlísticemi, které se aplikují na podzim nebo brzy na jaře do půdy pod stromem. Napadají kukly škůdců a přerušují jejich vývojový cyklus. A když už je pozdě? Třešně důkladně omyjte, vykrojte a zkontrolujte. Případný červík se vám nestane osudným, ale pro klid v duši (a v žaludku) je lepší vědět, co jíte. Pokud už jsou třešně mírně narušené, použijte je na kompot nebo džem – tepelná úprava všechno spolehlivě zlikviduje.
