KVÍZ: Poznáte české stromy? Které dřevo voní, které hoří a které chrání?

Znalost stromů nebyla kdysi jen přírodovědná disciplína – byla to praktická věc. Lidé věděli, jaké dřevo použít na nábytek, které je dobré na stavbu, které do udírny a které do kamen. Věděli, že lípa je měkká a voňavá, že habr jen tak neprosekáte, a že z černého bezu se dělají píšťalky i čaj na nachlazení.

Strom jako soused

Na českém venkově míval strom své místo nejen v krajině, ale i v životě lidí. Třeba hrušeň se často sázela při narození dítěte. Lípa stála před statkem jako ochrana. A ne náhodou je právě lípa naším národním stromem. Dub byl symbolem síly a stálosti, javor prý přinášel rodině klid. U každé vesnice stával alespoň jeden „pamětní strom“ – mohutný, starý, často památný, pod kterým se sedávalo, nebo dokonce rozhodovalo. A podél cest se sázely topoly, jasany nebo ovocné stromy, aby poutníkům nabízely stín i trochu občerstvení.

Dřevo: Každé jinak

Není dřevo jako dřevo. Rozdíl pozná každý, kdo někdy sekal polínka, řezal fošnu nebo přikládal do kamen. Třeba dřevo ovocných stromů krásně voní a hoří pomalu. Ideální do udírny. Měkké dřevo (například smrk) chytne snadno, ale rychle shoří. Zato takový habr nebo dub? Naštípat jde jen s pořádnou sekerou, ale v kamnech vydrží a pořádně zahřeje. A pak jsou tu stromy s výjimečnou kresbou – třeba javor, jasan nebo třešeň. Jejich dřevo má výraznou strukturu a používá se na výrobu hudebních nástrojů, podlah nebo nábytku.

Stromy jako léčitelé

Některé dřeviny se využívají i v lidovém léčitelství. Černý bez má květy i plody na čaj, lípa uklidňuje a snižuje horečku, bříza podporuje činnost ledvin. Na venkově se sbíraly i pupeny, kůra nebo listy. Podle toho, co právě rostlo a co bylo potřeba. Vyznáte se ve stromech a dřevinách české krajiny? Připravili jsme pro vás vědomostní kvíz. Najdete v něm otázky z přírody, trochu geografie i poznávačku podle popisu. Zkuste si ho bez nápovědy. A třeba zjistíte, že máte lesní duši blíž, než jste si mysleli.