O slovo se hlásí škůdci
Vládne-li zima jen dle kalendáře a venku je jaro, znamená to uvítání řady nepůvodních druhů rostlin i živočichů. Mezi nimi se může vetřít i dost škůdců, s nimiž by si mráz jinak poradil. To stvrzuje Marco Stella: „Z hlediska výskytu škůdců a invazivních druhů je důležité říct, že právě teplé zimy, mnohem více než horká léta, otevírají dveře pro nové, potenciálně nebezpečné druhy, jako je například u nás rozšíření plzáka španělského.“ Za co sníh velebit? „Jeho pokrývka je důležitá z několika důvodů. Funguje jako pomyslná ‚duchna‘, tepelná a vlhkostní izolace, která v půdě pod sněhem udržuje přijatelné mikroklima prospěšné, až nezbytné pro řadu organismů zůstávajících aktivní i přes zimu. Jde také o nenahraditelný typ srážek, který saturuje půdu vodou v době, kdy si ji nemohou vzít rostliny. Sytí nižší vrstvy půdy i podzemní zdroje vody, zejména když taje postupně. Ne najednou za málo dnů či hodin, jak bylo vidět letos na řadě míst. A konečně, vzhledem ke své barvě odráží množství energie dopadající ze slunce, čímž chrání půdu – tmavou, tedy sluneční energii pohlcující – před přehříváním a zejména vysoušením. Řada rostlin snáší mráz, ale v případě zimy bez sněhu uschne,“ míní odborník. A fauna? Tepelnou ochranu může jistým druhům dát padlé listí. Z jeho hromad jásá zejména ježek, který se snaží na podzim vykrmit, nahromadit energii k přežití a do spánku upadá ukrytý v lupení.